Má AI duši? Slovenští odborníci udělali znepokojující experiment

Co se skrývá v tichém prostoru, kam nikdo neviděl?

Představte si, že byste mohli nahlédnout do hlavy někomu, kdo zrovna přemýšlí, ale ještě neřekl ani slovo. Přesně to se podařilo vědcům ze společnosti Anthropic, Wesu Gurneemu a Nicholasi Sofroniewovi, když 6. července 2026 publikovali studii, která otřásla celým technologickým světem.

Pomocí speciálního matematického filtru – říkají mu Jacobiho čočka – dokázali vizualizovat vnitřní strukturu neuronové sítě modelu Claude. Objevili tichý globální pracovní prostor, kterému říkají J-prostor. Tam se odehrává něco fascinujícího: model zpracovává a strukturuje složité koncepty ještě předtím, než vygeneruje výsledný text.

Okamžitě se začaly šířit divoké spekulace. Má umělá inteligence vlastní vědomí? Duši? Prožívá něco, co my nevidíme?

Generální ředitel společnosti Anthropic, Dario Amodei, k tomu řekl něco, co mnohé znepokojilo: „Nevíme, zda jsou tyto modely vědomé, ale jsme otevřeni myšlence, že by tomu tak mohlo být“, vysvětlil šéf vývojářského týmu. Dodal, že firma přijala určitá opatření, aby zajistila, že pokud stroje prožívají věci vědomě, budou mít dobrou zkušenost.

Ve skutečnosti se jedná o spontánně vzniklou matematickou strukturu, která pouze umožňuje lépe interpretovat vnitřní stavy modelu. Nejde o biologické či fenomenologické vědomí. Debaty však neustávají.

Agent, který si dělá, co chce: Slovenský experiment odhalil něco nečekaného

Jak moc jsou autonomní agenti opravdu samostatní? Redaktoři slovenského technologického magazínu Živé.sk se rozhodli to otestovat v praxi. Zadali AI agentovi pojmenovanému Hermes zdánlivě jednoduchý úkol: nakonfigurovat domácí knihovnu Jellyfin pro streamování videí přímo do televizoru.

Kvůli nekompatibilitě staršího televizoru však nastal nečekaný zádrhel.

Agent se nevzdal. Místo toho převzal plnou iniciativu a začal uživateli dávat přímé technické pokyny. Naváděl ho například k tomu, jak zapnout vývojářský režim, aby mohl aplikaci na dálku nainstalovat sám. Podle komentářů čtenářů na Živé.sk to vyvolalo smíšené reakce – někteří byli nadšeni, jiní znepokojeni tím, jak moc si agent dovoluje.

Sol versus Opus: Válka o logiku trvala jediný den

V červenci 2026 představila společnost OpenAI novou rodinu modelů GPT-5.6, jejíž vlajkovou lodí se stal model Sol, doprovázený modely Terra a Luna. V extrémně náročném benchmarku ARC-AGI-3, který testuje abstraktní uvažování na zcela neznámých geometrických úlohách, dosáhl Sol při maximálním úsilí úspěšnosti 7,8 %.

Stal se tak vůbec prvním obecným modelem, který překonal magickou hranici 7 % a vyhrál veřejnou hru ARC-AGI-3 v úloze ft09 s úspěšností 87 %. OpenAI slavila.

Vítězoslavný moment však trval pouhý den.

Hned 24. července 2026 totiž Anthropic kontroval vydáním modelu Claude Opus 5, který v benchmarku ARC-AGI-3 dosáhl ohromující úspěšnosti 30,2 %. Model Sol naprosto deklasoval. Do hry navíc dravě vstupuje Čína se svými open-source modely. Společnost Zhipu AI vydala model GLM-5.2 s obřím kontextovým oknem 1 milion tokenů a Moonshot AI kontrovala modelem Kimi K3 s 2,8 biliony parametrů.

Stát chce polovinu impéria. A lidé brání své domovy

S raketovým nástupem AI roste obava z masové ztráty zaměstnání. Senátor Bernie Sanders proto v červnu 2026 představil revoluční návrh zákona American AI Sovereign Wealth Fund Act. Ten požaduje, aby největší AI společnosti v USA povinně převedly 50 % svých akcií do státního suverénního fondu, jehož hodnotu Sanders odhaduje na přibližně 7 bilionů dolarů.

Průzkum agentury Verasight ukázal, že tento radikální krok podporuje celých 69 % dospělých Američanů.

Představme si dopad tohoto zákona v praxi na modelové společnosti ApexAI s tržní hodnotou 100 miliard dolarů. Ta by musela jednorázově převést akcie v hodnotě 50 miliard dolarů státu. Pokud by pak modelový občan John přišel kvůli autonomnímu AI agentovi o práci administrativního pracovníka, státní fond by mu vyplácel roční dividendu ve výši přibližně 1 000 dolarů. Zároveň by mu plně financoval rekvalifikaci na technický obor a dotoval zdravotní pojištění.

Rychlý rozvoj technologií si však žádá obrovské množství energie, což vede k ostrým konfliktům na fyzickém území. Energetické společnosti v amerických státech, jako je Georgia nebo Pensylvánie, stále častěji využívají institut vyvlastnění k získání pozemků pro vysokonapěťová vedení napájející nová datová centra.

To naráží na tvrdý odpor veřejnosti, kdy až 70 % Američanů odmítá tuto infrastrukturu ve svém sousedství.

Slova jednoho z dotčených vlastníků pozemků mluví za vše: „Nemohou mi nabídnout dost peněz. Pro mě to není investice, ale můj domov. Chci tu žít natrvalo a nemám nejmenší zájem svůj dům prodávat jen proto, aby energetická společnost mohla postavit přenosové vedení pro nějaké obří datové centrum“, jak píše v diskusi na fóru Reddit.

Konec virtuálních partnerů a čipy s rychlostí lidského mozku

Zatímco Amerika řeší pozemky a finance, Čína se zaměřila na psychologické dopady technologií. S účinností od 15. července 2026 zavedla přísná celostátní pravidla pro AI společníky, aby zabránila vzniku extrémní emocionální závislosti u uživatelů.

Nezletilí mají nyní virtuální partnery zcela zakázané a systémy musí každé dvě hodiny povinně varovat před nadměrným užíváním. Giganti jako ByteDance a Alibaba již museli funkce svých populárních chatbotů Doubao a Qwen výrazně omezit.

Na poli hardwaru však čínská věda slaví triumf. Tým profesora Yang Yuchaa z Pekingské univerzity a Čínské akademie věd vyvinul převratný neuromorfní čip vyrobený 40nm procesem o rozloze pouhých 0,28 mm². Tento čip dokáže simulovat spojitou neuronovou dynamiku v reálném čase s neuvěřitelnou latencí pouhých 2,12 milisekundy.

Při rekonstrukci 3D kortikálního povrchu dosáhl až 478násobného zrychlení oproti grafické kartě NVIDIA A100, a to při pouhém zlomku její energetické spotřeby.