Hluboko ve vesmíru se řítí kamenný kolos, který by při dopadu smazal z mapy celé velkoměsto. Čína proto vysílá do temnoty dvojici sond s jediným úkolem – zasáhnout cíl rychlostí přes 32 tisíc kilometrů v hodině a odklonit hrozbu dřív, než bude pozdě.
Čína plánuje do 4 let riskantní střet s asteroidem: Jde o zkoušku, která může zachránit lidstvo
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) připravuje operaci, která má otestovat naši schopnost přežít střet s vesmírným tělesem. Hlavním cílem je blízkozemní asteroid 2016 WP8.
Start mise je naplánován na prosinec 2027. Nosná raketa Dlouhý pochod 3B vynese do vesmíru dvě sondy najednou. Celou vědeckou operaci řídí Li Mingtao, hlavní vědecký pracovník pro planetární obranu CNSA.
Původní plány počítaly se startem v roce 2025. Po oznámení z roku 2024 však byl termín posunut na konec roku 2027.
Kolem chystané mise kolují dezinterpretace. Ta největší? Představa, že Čína chce vesmírné těleso primárně zničit.
Skutečnost je jiná. A mnohem sofistikovanější.
Cílem mise není asteroid roztříštit. Nekontrolovaný rozpad tělesa blízko Země by představoval mnohem větší nebezpečí než jeho původní dráha. Vědci proto plánují takzvaný kinetický odklon – kontrolovanou změnu trajektorie pomocí cíleného nárazu.
Představme si modelovou situaci: astronomové detekují kamenný asteroid o průměru 40 metrů na kolizním kurzu se Zemí. Dopad za 5 let. Takové těleso by při nárazu do obydlené oblasti vymazalo celé město.
V první fázi by CNSA vypustila na raketě Dlouhý pochod 3B dvojici sond – dopadovou a pozorovací.
Pozorovací sonda by dorazila k asteroidu o 3 měsíce dříve. Zmapovala by jeho rotaci, přesný tvar, těžiště a vnitřní strukturu. Data by odeslala na Zemi. Vědci by spočítali ideální bod nárazu.

Následně by dopadová sonda narazila do asteroidu rychlostí 9 km/s.
Náraz a vyvržení trosek by změnily rychlost asteroidu o pouhých několik milimetrů za sekundu. Pozorovací sonda by z bezpečné vzdálenosti snímkovala vzniklý kráter a měřila novou trajektorii.
Tato drobná změna by se během let nasčítala natolik, že by asteroid minul Zemi o desítky tisíc kilometrů.
Celá operace se odehraje přibližně 7 milionů kilometrů od Země. Dopadová sonda narazí do asteroidu rychlostí přesahující 9 km/s, což odpovídá zhruba 32 400 km/h. Pro lepší představu: hranice Mach 26 u hladiny moře.
V takto extrémních podmínkách čelí mise obrovským technologickým výzvám.
Kvůli zpoždění rádiového signálu mezi Zemí a sondou je vyloučeno jakékoli dálkové řízení v reálném čase. Sonda se proto musí v závěrečné fázi přiblížení spolehnout výhradně na vlastní autonomní navádění.
Porovnání s americkou misí DART z roku 2022 ukazuje technologický skok. Americká sonda narážela rychlostí 6,1 km/s do měsíce Dimorphos. Čínský projekt míří na osamocený asteroid obíhající Slunce a poletí o polovinu rychleji.
Půjde tak o přímý test změny dráhy vůči naší planetě.
Zatímco u americké mise odstartovala evropská pozorovací sonda Hera až s dvouletým odstupem, Čína posílá obě sondy společně na jedné raketě. Pozorovací sonda provede gravitační manévr kolem Venuše, dorazí k asteroidu s předstihem a bude monitorovat srážku i její následky v reálném čase.
Slova jednoho z diváků, který sleduje přípravy projektu, mluví za mnohé: „Je skvělé, že se do toho pouští i Čína. Čím víc zemí bude mít technologii na odklonění asteroidů, tím bezpečněji se na Zemi budeme cítit. Jen doufám, že ten šutr při tom pokusu omylem nenasměrují přímo na nás“, říká.
Obavy veřejnosti jsou přirozené. Přední odborníci však uklidňují a poukazují na důkladnou přípravu celého systému.
Sám Li Mingtao k budování čínského systému včasného varování a testovacích misí dodává: „Nemůžeme podceňovat riziko srážky, ale není třeba se přehnaně obávat“.
Čínský národní vesmírný úřad v roce 2026 vyhlásil veřejnou soutěž na jméno a logo projektu. Výsledky testu, který vyvrcholí v letech 2029 až 2030, mohou v budoucnu rozhodnout o přežití celé naší civilizace.