Stisknutím tlačítka poslat sluneční paprsky doprostřed temné noci kamkoli na Zemi. Tento odvážný nápad právě získal klíčové povolení od amerických úřadů. Vizionáři oslavují technologický průlom. Astronomové a ochránci přírody bijí na poplach.
Umělé slunce dostalo zelenou: Ambiciózní projekt slibuje revoluci, ale vědci varují před nevratnou spouští
Sen o nočním slunci zrozený v Hawthorne
V lednu roku 2021 založili Ben Nowack a Tristan Semmelhack v kalifornském Hawthorne společnost Reflect Orbital. Jejich vize? Ovládnout sluneční světlo i poté, co slunce zapadne za obzor.
Chtějí vytvořit systém kosmických zrcadel, která budou odrážet sluneční paprsky zpět na zemský povrch. Přesně tam, kde je to zrává potřeba. Jako by někdo zapnul obří reflektor uprostřed noci.
Zelená pro první vesmírné zrcadlo
Zlomový okamžik nastal 9. července 2026. Federální komunikační úřad USA (FCC) pod číslem rozhodnutí DA 26-706 schválil dvouletou licenci na rádiový provoz. Povolení se však týká výhradně jediné testovací družice s názvem Eärendil-1.
Internetem se okamžitě začaly šířit zprávy o schválení obří konstelace tisíců zrcadel. Realita je mnohem střízlivější. FCC udělil licenci pouze pro tento jeden experimentální stroj a výslovně deklaroval, že toto rozhodnutí nepředstavuje schválení jakýchkoli budoucích plánů.
Úřad navíc posuzoval pouze rádiové frekvence. Nikoli vizuální dopady na oblohu.
Technologický zázrak tenčí než lidský vlas
Družice Eärendil-1 váží pouhých 134 kilogramů, ale nese neuvěřitelný náklad. Na její palubě je složeno obří čtvercové zrcadlo z mylarové fólie o rozměrech 18 × 18 metrů.
Tato fólie je extrémně tenká. Její tloušťka dosahuje pouhé 1/28 tloušťky lidského vlasu. Start je naplánován na konec roku 2026 v rámci sdílené mise rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
Družice bude nejprve vypuštěna na nízkou oběžnou dráhu Země ve výšce kolem 500 kilometrů. Odtud následně vystoupá na svou pracovní výšku 625 až 650 kilometrů s polárním sklonem 88 stupňů.
Mýtus o okamžité noční výrobě elektřiny
Kolem projektu se okamžitě vyrojila řada mýtů. Zejména o tom, že družice okamžitě umožní solárním elektrárnám vyrábět proud uprostřed noci.
Eärendil-1 je však pouze technologický demonstrátor. Při svém přeletu dokáže osvětlit kruh o průměru pouhých 5 kilometrů po dobu 4 až 5 minut. Intenzita tohoto světla bude činit přibližně 0,1 luxu, což odpovídá jasu jednoho úplňku za jasné noci.
Pro generování solární energie je takový svit naprosto nepoužitelný. Skutečné noční napájení solárních farem vyžaduje tisíce satelitů, které firma plánuje nejdříve na rok 2030.
Modelový příklad: Jak by fungovalo noční slunce v praxi
Pro lepší představu, jak by měl systém fungovat v praxi po roce 2030, vypracovala společnost modelový příklad.
Představme si solární park o rozloze 5 kilometrů čtverečních v jižní Kalifornii, který potřebuje pokrýt večerní energetickou špičku po západu slunce mezi 18:00 a 20:00. Nad obzorem se v té době střídá konstelace stovek zrcadlových satelitů Reflect Orbital, které postupně přesměrovávají sluneční paprsky na plochu elektrárny.
Intenzita světla dosahuje 50 wattů na metr čtvereční, což je asi 15 % běžného poledního svitu. Solární panely díky tomu vygenerují dostatek energie pro zvýšení celkového denního výkonu elektrárny o 0,75 % až 1 %. To provozovateli umožní prodávat elektřinu v době nejvyšší poptávky a nejvyšších cen.
Temná strana umělého světla
Zatímco byznysmeni vidí nekonečný zdroj čisté energie, vědecká komunita varuje před ekologickou a vědeckou katastrofou.
Umělé osvětlení oblohy může drasticky narušit cirkadiánní rytmy divoké fauny a flóry. Astronomové navíc upozorňují, že plánovaná konstelace by zvýšila jas pozadí oblohy o hrozivých 200 až 300 procent.
Představitelé American Astronomical Society v oficiálním protestním dopise pro FCC varovali: „Tento satelit je zásadně odlišný od telekomunikačních družic. Je navržen tak, aby odrážel co nejvíce světla a byl co nejjasnější, což extrémně ztíží jakákoli zmírňující opatření pro astronomický výzkum“, píší astronomové.
Hrozí poškození zraku amatérských astronomů při pohledu dalekohledem i znehodnocení investic do vědeckých observatoří.
Existuje také reálné riziko oslnění pilotů letadel a řidičů na dálnicích.
Budoucnost za miliardy, nebo vesmírné smetiště?
Dlouhodobá vize společnosti Reflect Orbital do roku 2035 počítá s konstelací až 50 000 zrcadlových satelitů s rozměry zrcadel až 55 × 55 metrů. Ty by měly na Zemi posílat světlo o intenzitě až 36 000 luxů, což odpovídá plnému dennímu světlu.
Cena? Přibližně 5 000 dolarů za hodinu osvětlení.
Obavy veřejnosti jsou však obrovské. „Až ta firma zkrachuje, budeme mít na oběžné dráze 50 tisíc neřízených zrcadel, která budou náhodně blikat do našich nočních oken a oslepovat řidiče. Doufám, že to někdo zažaluje a zastaví dřív, než nám úplně zničí noční oblohu“, píše jeden z diváků v diskusi pod zprávou o projektu.