Národní bezpečnostní úřad Slovenska zjistil závažné bezpečnostní díry v nově instalovaných rychlostních kamerách. Zařízení obsahují skrytá ruská telefonní čísla umožňující vzdálený přístup a živé přenosy bez hesla.
Slovensko odhalilo ruská zadní vrátka v 279 dopravních kamerách – SMS zpráva otevírá přístup do systému
Slovensko utratilo část 30 milionů eur z fondů Evropské unie za modernizaci systémů řízení dopravy. Investice se však změnila v bezpečnostní noční můru – 279 nových rychlostních kamer NERO R-ONE skrývá závažné bezpečnostní trhliny včetně ruských zadních vrátek.
Skrytá ruská čísla otevírají přístup do systému
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) Slovenska odhalil alarmující zjištění. Kamery obsahují pevně zakódovaný seznam ruských telefonních čísel, která fungují jako klíč k zadním vrátkům. Stačí jediná SMS zpráva z těchto čísel a útočník získá přístup do shellu a celé sítě.
Bezpečnostní problémy však nekončí u skrytých telefonních kontaktů. Kamery trpí řadou dalších zranitelností – funkce SecureBoot je neúčinná a k webovému portálu pro správu má přístup kdokoli, kdo zná IP adresu zařízení. Živé přenosy z kamer jsou tak dostupné bez jakéhokoli hesla.
Ruské kamery prodané přes kyperskou firmu s falešnými certifikáty
Podle zjištění zpravodajského portálu Risky Bulletin se za označením NERO R-ONE skrývají přejmenované ruské dopravní kamery CORDON PRO.M od petrohradské společnosti Semicon. Velká várka zařízení byla zakoupena prostřednictvím kyperské fiktivní společnosti s falešnými certifikacemi.
K vyšetřování NBÚ vedl tlak opoziční politické strany. Současná vláda v čele s Robertem Ficem zpočátku popírala ruský původ kamer a odmítala jakékoli bezpečnostní obavy. Teprve po zveřejnění závažných zjištění ministerstvo vnitra všechny instalované kamery deaktivovalo.
Nezávislý audit potvrdí rozsah problému
Slovenské úřady přizvou nezávislého auditora, který má potvrdit zjištění NBÚ a posoudit skutečný rozsah bezpečnostního rizika. Experti varují, že podobné problémy mohou mít i Chorvatsko a další země východní Evropy, které pořídily dopravní kamery podobného původu.
Celý systém financovaný z evropských fondů je nyní mimo provoz. Slovensko čelí nejen ztrátě investice, ale především otázkám, jak mohlo dojít k nasazení zařízení s tak závažnými bezpečnostními nedostatky v kritické infrastruktuře.