Neviditelná past, která luxuje účty Čechů: Proč vám banka po útoku kyberšmejdů nevrátí ani korunu?

Čísla, ze kterých mrazí: Kybernetický zločin na vzestupu

Statistiky za období od ledna do července roku 2026 ukazují, že kybernetická kriminalita v České republice dosahuje alarmujících rozměrů. Celkový objem napadených finančních prostředků přesáhl neuvěřitelných 10 miliard korun. Bankám se sice díky rychlé reakci podařilo zablokovat a zachránit 8,1 miliardy korun, což představuje úspěšnost záchrany přibližně 81 procent, přesto jsou ztráty obrovské.

Počet zaznamenaných útoků na klienty vyšplhal na 62 705 incidentů, což představuje meziroční nárůst o pětinu. Průměrná škoda na jednoho poškozeného klienta se vyšplhala na 30 335 korun, což je o celých 10 000 korun více než v předchozím období. Kyberkriminalita se tak již podílí na celkové registrované kriminalitě v České republice z výrazných 13,6 procenta.

Za prvních osm měsíců roku 2026 policie registrovala celkem 16 146 těchto trestných činů. Nárůst o téměř 16 procent. Čísla rostou každým dnem.

Nebezpečný mýtus: Proč vám banka ukradené peníze nevrátí?

Mezi veřejností a na internetových fórech se masivně šíří nebezpečný mýtus. Mnoho lidí se domnívá, že za bezpečnost transakcí plně odpovídá bankovní dům a v případě podvodu jim banka ukradené peníze vždy vrátí. Realita je však zcela odlišná a pro oběti extrémně krutá.

Pokud klient pod vlivem manipulace a takzvaného sociálního inženýrství sám autorizuje platbu nebo podvodníkům poskytne své přístupové údaje, banka mu vzniklou škodu nekompenzuje. Z právního i faktického hlediska se totiž jedná o hrubé porušení bezpečnostních pravidel ze strany samotného klienta.

V takovém případě nese plnou finanční odpovědnost poškozený. Může během okamžiku přijít o všechno.

Příběh pana Jaroslava: Jak funguje past v praxi

Jak snadné je do této pasti spadnout, ukazuje modelový příklad osmapadesátiletého pana Jaroslava. Ten na sociální síti reagoval na sponzorovaný příspěvek, který zneužíval logo známého zpravodajského webu a sliboval rychlé zhodnocení úspor prostřednictvím investic do energetického gigantu. Poté, co vyplnil své telefonní číslo, ho kontaktoval údajný investiční poradce.

Podvodník dokázal vytvořit silný časový tlak a vidinu snadného zisku. Přesvědčil pana Jaroslava k instalaci programu pro vzdálenou správu AnyDesk a k následnému přihlášení do internetového bankovnictví.

Útočníci pak z jeho účtu odčerpali 95 000 korun a navíc na jeho jméno sjednali předschválený úvěr. Protože pan Jaroslav transakce sám autorizoval, banka vyhodnotila operace jako schválené klientem. Přišel o celoživotní úspory bez jakéhokoli nároku na náhradu.

Zbraně kyberšmejdů: Od falešných zpráv po deepfake videa

Útočníci neustále zdokonalují své metody a využívají nejmodernější technologie. Mezi nejčastější typy útoků patří podvodné telefonáty (vishing), podvodné SMS zprávy (smishing), falešné internetové stránky (phishing) a rafinované investiční podvody.

Pachatelé se již nespoléhají na amatérské překlady, ale nasazují nástroje generativní umělé inteligence. Běžnou praxí se stává napodobování vzhledu známých médií, jako je například server Novinky.cz, nebo dokonce vytváření deepfake videí s tvářemi známých osobností. Cílem je vzbudit v obětech absolutní důvěru a následně je dostat pod tlak.

Psychologický nátlak a obrana: Jak se nenechat nachytat?

„Podvodníci stále více sázejí na sociální inženýrství, vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce, vysvětluje Aleš Blažek, prezident České bankovní asociace a generální ředitel ČSOB.

Podle něj se bankám sice daří díky pokročilým bezpečnostním systémům zachránit naprostou většinu ohrožených peněz, ale nejslabším článkem zůstává lidský faktor, který útočníci manipulují i za pomoci umělé inteligence.

Slova jednoho z komentátorů na diskusních fórech situaci vystihují velmi trefně: „Lidé jsou nepoučitelní. Pořád se dokola píše o tom, že banka ani policie nikdy nechtějí hesla ani převody na bezpečná konta, a stejně na to denně skočí desítky lidí. Dokud budou lidé věřit, že jim někdo cizí po telefonu zachraňuje peníze nebo nabízí pohádkové zbohatnutí bez práce, kyberšmejdi budou mít žně.

Instituce se proto snaží o masivní osvětu. Česká bankovní asociace spustila již 6. ročník celonárodní kampaně #nePINdej! a představila aktualizovaný interaktivní Kybertest na doméně kybertest.cz.

Náměstek policejního prezidenta Policie ČR Tomáš Kubík i další odborníci apelují na občany, aby byli maximálně obezřetní. Pamatujte, že žádná banka ani policista po vás nikdy nebudou požadovat citlivé údaje ani okamžité převody peněz pod nátlakem.