Hackeři vymysleli tričko, které vás učiní neviditelnými pro policejní kamery

Když se umělá inteligence dívá vedle

V srpnu roku 2026 zažily prestižní hackerské konference Black Hat USA a DEF CON v Las Vegas nečekané pozdvižení. Americký bezpečnostní výzkumník a etický hacker Bill Swearingen zde představil projekt s názvem noRecognition.

Tento ambiciózní projekt využívá pokročilé zpětnovazebné učení k vytváření vizuálních vzorů, které cíleně útočí na slabá místa v algoritmech počítačového vidění. Výsledkem je oblečení, které dokáže zmást i ty nejmodernější sledovací systémy.

Jak funguje digitální slepota

Princip této technologie je fascinující a zároveň překvapivě jednoduchý. Speciálně navržené vzory na textilu drasticky snižují takzvanou míru jistoty detekčních algoritmů, jako je například známý systém YOLO.

Když se člověk v tomto oblečení objeví před kamerou, algoritmus vyhodnotí jeho postavu jako bezvýznamný šum na pozadí. Kolem člověka se vůbec nevykreslí detekční rámeček, což znamená, že se nespustí ani navazující procesy, jako je rozpoznávání obličejů.

Modelový příklad: Jan Novák v digitálním světě

Jak to celé funguje v běžném životě? Představme si pana Jana Nováka, který prochází ulicí monitorovanou moderním kamerovým systémem s AI analýzou.

Pokud by šel Jan Novák po ulici v běžném oblečení, kamera by okamžitě detekovala lidskou postavu, software by kolem ní vykreslil detekční rámeček, zaměřil by se na jeho obličej a provedl biometrickou analýzu. Záznam o Janově pohybu, včetně přesného času a místa, by se okamžitě uložil na centrální server.

Pokud si však Jan Novák oblékne tričko se vzorem noRecognition, situace se dramaticky mění. Kamera sice jeho pohyb fyzicky snímá, ale vestavěný algoritmus kvůli matoucímu vzoru vyhodnotí celou oblast jako neživý objekt nebo šum. Detekční rámeček se nevykreslí, biometrická analýza obličeje se vůbec nespustí a systém záznam neodešle do databáze sledování. Jan tak projde bez jediné digitální stopy.

Patnáctileté auto, které zmizelo ze systému

Swearingenův systém byl úspěšně otestován proti 11 open-source detekčním algoritmům a předním komerčním sledovacím systémům, mezi které patří Flock Safety, Axon či Clearview AI. Nešlo přitom jen o laboratorní testy.

V rámci praktického testu v terénu výzkumníci polepili vygenerovaným vzorem noRecognition starší vůz Toyota Yaris z roku 2009. Toto auto následně úspěšně projelo kolem detekční kamery Flock Safety, aniž by ho systém jakkoliv zaregistroval a uložil do databáze.

Od falešných SPZ k dokonalému maskování

Projekt noRecognition však nevznikl na zelené louce. Jeho přímým předchůdcem je projekt Adversarial Fashion od designérky Kate Rose z roku 2019. Ten tehdy využíval oblečení potištěné falešnými registračními značkami, což mělo za cíl zahltit a znehodnotit databáze automatických čteček SPZ.

Swearingen posunul tuto myšlenku na zcela novou úroveň. Od srpna 2026 se proto rozběhla crowdfundingová kampaň na platformě Kickstarter, která financuje masovou výrobu triček, mikin a dalšího textilu s těmito revolučními vzory.

Mýty versus realita: Opravdu jsme neviditelní?

Kolem celého projektu se však okamžitě vyrojila řada mýtů. Internetová média začala masivně šířit zprávy o tom, že toto oblečení činí člověka nebo auto fyzicky neviditelným pro kamery. To je samozřejmě nesmysl.

Nositel je na videozáznamu pro lidské oko zcela normálně viditelný. Neviditelným se stává výhradně pro automatizovaný vyhodnocovací software, který přítomnost objektu ignoruje a neukládá záznam do sledovacích databází.

Stejně tak neplatí, že jde o univerzální a trvalé řešení proti sledování. Jde o neustálé technologické závody ve zbrojení. Jakmile vývojáři sledovacích systémů zahrnou tyto specifické vzory do trénovacích dat svých neuronových sítí, kamery je začnou okamžitě rozpoznávat a účinnost oblečení klesne na nulu.

Hra na schovávanou, která budí emoce

Nová technologie okamžitě vyvolala bouřlivé diskuse mezi veřejností i odborníky. Slova jednoho z věrných diváků, Libora Foltýnka, který reagoval v diskusi na serveru Auto.cz, mluví za vše:

Takto polepené auto sice možná nedetekuje automaticky kamerový systém, ale je tak nápadné, že ho natočí 100 lidí na mobil. Je to jakoby někdo pobíhal v kukle kolem banky. Nepoznáte ho, ale hned si ho všimnete. Takže ten argument ‚pomůže to kriminálníkům‘ mně moc nesedí.

Sám autor projektu Bill Swearingen však vidí hlavní přínos v ochraně soukromí před plošným sledováním.

Mým cílem je zabránit tomu, aby vás malý model běžící přímo v kameře vůbec detekoval, takže navazující procesy se vůbec nespustí. Například kamera Flock detekuje pohyb, pak použije malý detektor objektů k určení, zda je přítomen objekt, začne nahrávat a odešle video na server. Pokud objekt vůbec nedetekuje, jde prostě zpátky spát. Nic se neodešle do masového sledovacího systému.