Ani mozek, ani oči. Nejvíce mobily poškozují úplně jinou část lidského těla

Skrytá síla v předklonu: Jak mobil ohýbá dětská záda

Podle nejnovějších dat ze Zprávy o digitálních závislostech v České republice 2024 tráví české děti ve věku 8 až 15 let na mobilních telefonech v průměru 3 hodiny a 28 minut denně. Reprezentativní výzkum EU Kids Online V z Masarykovy univerzity navíc potvrzuje, že smartphone denně používá až 92 % dětí ve věku 9 až 17 let.

Tento masivní trend s sebou přináší tichou, ale vytrvalou zátěž pro vyvíjející se dětský organismus.

Když se díváme na displej telefonu v klíně, skláníme hlavu v úhlu kolem 60 stupňů. Biomechanický 3D model, který vyvinul Dr. Kenneth Hansraj, ukazuje, že zatímco v přirozené vzpřímené poloze váží lidská hlava přibližně 4,5 až 5,5 kg, při předklonu o 15 stupňů se zátěž krční páteře zvyšuje na 12 kg.

Při 30 stupních je to již 18 kg, při 45 stupních 22 kg a při maximálním předklonu 60 stupňů působí na krk síla odpovídající 27 kg.

Kolem takzvaného syndromu esemeskového krku (text neck) se však šíří řada mýtů. Internetová média často tvrdí, že lidská hlava v této poloze reálně ztěžkne nebo že dochází k okamžité deformaci obratlů. Ve skutečnosti jde pouze o výpočet působících sil v simulaci a lidská krční páteř je anatomicky stavěná na zvládnutí mnohem vyšších sil, až kolem 240 kg.

Přesto dlouhodobé přetěžování podle studie publikované v časopise Scientific Reports v srpnu 2024 prokazatelně snižuje vytrvalost hlubokých flexorů krku a zvyšuje potřebu klinické léčby.

Modelový příklad: Den dvanáctiletého školáka v číslech

Představme si modelový den dvanáctiletého školáka v České republice. Ráno cestou do školy tráví 30 minut a odpoledne po škole další 3 hodiny na mobilním telefonu s hlavou předkloněnou v úhlu 60 stupňů.

Jeho krční páteř je po celou tuto dobu, tedy celkem 3,5 hodiny, vystavena statické zátěži odpovídající síle 27 kg, což je ekvivalent toho, jako by na krku nosil osmileté dítě.

Během hraní her na mobilu navíc klesá jeho frekvence mrkání z přirozených 21 na pouhých 9 mrknutí za minutu, což vede k rychlému vysychání slzného filmu a pocitu pálení očí. Protože tento čas tráví zavřený v pokoji, přichází o denní světlo, což snižuje produkci dopaminu v sítnici a zvyšuje riziko, že se jeho oční bulva začne patologicky prodlužovat.

Proč televize nevadí, ale mobil představuje nejvyšší riziko?

Rozsáhlá metaanalýza 25 studií zahrnující více než 43 tisíc účastníků, publikovaná v časopise BMC Public Health v únoru 2025, přinesla jasné srovnání rizik vzniku bolesti krku podle typu obrazovky.

Zatímco u sledování televize je efekt statisticky nevýznamný, u počítače se riziko zvyšuje na hodnotu OR = 1,23. Absolutním vítězem v negativním vlivu je však mobilní telefon s hodnotou OR = 1,82. Důvodem je právě nefyziologická poloha a neustálé ohýbání krku směrem dolů.

Mýtus o krátkozrakosti: Za dioptrie nemůže záření, ale nedostatek slunce

Mnoho rodičů žije v přesvědčení, že záření z displejů přímo poškozuje dětský zrak. Vědecká fakta však ukazují, že hlavním faktorem rozvoje dětské krátkozrakosti (myopie) není samotné ostření do blízka na displej, ale nedostatek pobytu venku na přirozeném denním světle.

Jasné denní světlo totiž stimuluje uvolňování dopaminu v sítnici, což přirozeně brzdí nadměrný růst oční bulvy do délky. Mobilní telefony tak přispívají ke krátkozrakosti nepřímo tím, že vytlačují čas strávený venku.

„Moje dcera vůbec na tabletech ani mobilech nebyla, ale od dětství strašně ráda četla knížky a skládala puzzle v pokojíčku. Dneska má tři dioptrie a je krátkozraká jako jediná z rodiny. Takže to není jen o mobilech, ale prostě o tom, že ty děti dneska vůbec nechodí ven na pořádné světlo a pořád jen koukají do blízka na papír nebo displej“, jak píše jedna z maminek v internetové diskusi.

Slábnoucí stisk a ztráta jemné motoriky

Vliv technologií se projevuje i na rukou našich dětí. Studie Nadie Radwan z roku 2020 prokázala, že časté používání smartphonu koreluje s nižší silou úchopu a jemného stisku, zejména na dominantní ruce.

Longitudinální studie Philippa Martzoga a Sebastiana Suggatea z Univerzity v Řezně z roku 2022 navíc potvrdila, že vyšší čas strávený u obrazovek u předškoláků negativně predikuje rozvoj jemné motoriky o rok později. Tento trend se promítá i do dospělosti, kde analýza dat projektu SHARE na vzorku 22 500 lidí ukazuje, že u mladších kohort dospělých síla stisku ruky stagnuje nebo klesá.

Jak chránit dětské zdraví? Základem je prevence

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje u dětí ve věku 3 až 6 let omezit čas u obrazovek na maximálně 1 hodinu denně. V České republice již na situaci reagují i školy, přičemž 93 % z nich má používání mobilních telefonů regulované ve svém školním řádu.

Jak situaci řešit v běžném životě?

„Lidé pracují s telefony po dlouhou dobu bez přestávky a v nefyziologickém postavení těla. Postupně se tak načítá doba strávená v předklonu, zvětšuje se svalová nerovnováha a přetížení krční páteře. Základem prevence je mít hlavu v menším předklonu, nedívat se na telefon dolů do klína, ale zvednout ho co nejvíce před sebe do výše očí a dělat pravidelné přestávky“, radí primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí, MUDr. Michaela Tomanová.