EU chce chránit děti před sítěmi. Blíží se velký zákaz. Co se děje v Bruselu?

Lukáš Marek dnes 20:16 • 6 min. čtení
A cute toddler in a striped shirt focuses on a smartphone indoors, near a window.
Zdroj obrázku: Photo by Helena Lopes on Pexels

Brusel slibuje přísná pravidla proti kyberšikaně a závislosti dětí na sociálních sítích. Jenže schvalování potrvá roky a mezitím blokuje národní zákazy. Slovensko i Česko tlačí na vlastní řešení – dokdy mají čekat?

Dvanáctileté dítě scrolluje feed do tří do rána. Algoritmus mu servíruje jeden vtahující příspěvek za druhým, automatické přehrávání nekončí, upozornění bzučí i v noci. Rodiče nemají šanci kontrolovat, co jejich potomek sleduje, s kým chatuje a jak dlouho. Právě tohle má změnit nová evropská regulace – pokud vůbec někdy vstoupí v platnost.

Když Brusel slibuje rychlost, myslí tím roky

Evropská komise v září představila návrh nazvaný EU Kids Act. Ambice znějí impozantně: postupný přístup k sociálním sítím podle věku, povinné ověřování totožnosti, omezení návykových funkcí a ochrana před manipulativními chatboty. Děti mladší třinácti let by si účet vůbec nezaložily. Ve věku 13 a 14 let by mohly používat jen minimální profil pod dohledem rodičů s limitem jedné hodiny denně. Plnohodnotný účet? Až od patnácti.

Platformy by musely věk ověřit hned při registraci – nestačí zadat datum narození do formuláře. Komise počítá s evropskou aplikací, která neukládá doklady ani biometrické údaje, jen potvrdí, zda uživatel překročil stanovenou hranici. U existujících účtů by mělo proběhnout ověření do šesti měsíců, jinak zablokování.

Jenže celý proces teprve začíná. Veřejná konzultace běží do 3. prosince, pak musí návrh projít Evropským parlamentem a Radou EU. Právníci z kanceláře Latham & Watkins varují, že „jde jen o první krok v celkově zdlouhavém legislativním procesu“. Jinými slovy: děti budou možná dospělé dřív, než pravidla začnou platit.

Slovensko a dalších jedenáct zemí: Nechceme čekat

Na pátečním zasedání Rady EU v Bruselu proto slovenský ministr školství Tomáš Drucker přednesl jasný požadavek. Slovensko podporuje společná pravidla, ale dokud nevstoupí v platnost, „Komise by neměla zemím bránit, aby věkové limity zavedly samy na základě legislativy, která již platí“, konkrétně podle Aktu o digitálních službách (DSA). K výzvě se připojilo dalších jedenáct států včetně Česka, Rakouska, Německa, Francie, Portugalska a Řecka.

Drucker zároveň žádal přísné vymáhání stávajících pravidel vůči platformám a jejich doporučovacím algoritmům. Za obzvláště zranitelnou označil skupinu dětí ve věku 12 až 14 let. Navrhl také dlouhodobé sledování dopadu obrazovkového času na citový a sociální vývoj a zařazení odolnosti dětí mezi priority nového unijního rozpočtu.

Problém? Brusel takové národní iniciativy spíš dusí. Koncem října Komise rozhodla, že návrhy zákonů překrývající se s připravovanými evropskými pravidly mají být odloženy o dvanáct měsíců. První na řadě bylo Rakousko, které chtělo zakázat sociální sítě dětem do čtrnácti let. Mluvčí Komise Thomas Regnier vysvětlil, že „nyní je třeba se soustředit na jednání o EU Kids Act“. Brusel se obává, že každá země zavede jinou věkovou hranici a pak nebude mít motivaci spěchat se společným zákonem.

Výjimku dostaly jen Řecko a Dánsko, které své zákazy schválily ještě před zveřejněním evropského návrhu. V Řecku má zákaz pro děti do patnácti let platit od ledna 2027, v Dánsku od července téhož roku. Francie naopak narazila – Ústavní rada v srpnu zrušila jádro tamního zákazu s odůvodněním, že byl „příliš široký“. Země proto poslala do Bruselu mírnější verzi.

Slovenský plán: Přísnější než Brusel, ale uvízlý v procesu

Bratislava chce jít ještě dál. Koncem srpna vláda schválila návrh, podle kterého by si děti do šestnácti let nemohly samostatně zakládat ani používat účty na sociálních sítích. Ověřování věku by fungovalo tak, že platforma zjistí pouze splnění hranice, zatímco ověřovatel nebude vědět, o jakou síť jde.

Zákaz je součástí zákona o ochraně před radikalizací a násilím, změny by mohly začít platit v roce 2027. V říjnu ho do druhého čtení posunulo 78 ze 141 přítomných poslanců, zbytek se zdržel. Opozice kritizovala spojení naléhavých opatření proti radikalizaci se zákazem sociálních sítí, o kterém se prý pořádně nediskutovalo. I někteří koaliční poslanci žádali vyčlenění části o sítích kvůli nedostatečné přípravě.

Ministerstvo nakonec ustoupilo a pravidla pro sociální sítě ze zákona dočasně vyjmulo. Musí je totiž nejprve posoudit Evropská komise v povinném oznamovacím řízení – na připomínky má čas do 12. prosince. Drucker však zdůrazňuje, že od plánu neustupuje a „stát má nejen právo, ale také povinnost děti chránit“. Věkový limit chce předložit parlamentu znovu ještě v prosinci, jakmile dorazí odpověď z Bruselu.

Podle Euronews pracuje na vlastních pravidlech už 23 z 27 členských států. Každý s trochu jiným přístupem, každý s jinou věkovou hranicí. A právě tohle je jádro sporu: má Evropa čekat na jednotný systém, nebo nechat státy jednat hned? Zatímco Brusel kalkuluje legislativní kroky, miliony dětí denně tráví hodiny v prostředí, které pro ně bezpečné není.

Návrh EU Kids Act počítá také s omezením funkcí, které děti drží před obrazovkou co nejdéle. Platformy by musely pro nezletilé vypnout nekonečné scrollování, automatické přehrávání bez pauz, odměny za pravidelné používání i upozornění během noci. Doporučování obsahu podle zájmů dítěte by bylo ve výchozím nastavení zakázáno. Totéž platí pro chatboty a takzvané AI společníky – nesmí vytvářet citovou závislost.

Největší platformy by navíc musely samy prokázat, že jejich služby jsou pro děti bezpečné. Za porušení pravidel hrozí pokuta až do výše 6 procent celosvětového ročního obratu – sankční strop přímo navazuje na již platný Akt o digitálních službách.

Otázka zní: Dočkají se dnešní dvanáctileté děti ochrany dřív, než jim bude osmnáct? Nebo Evropa opět prokáže, že umí vytvořit dokonalý plán, ale ne ho včas realizovat?

Nejnovější články