10 nejčastějších dotazů, co dávají Češi umělé inteligenci. Některé jsou překvapivé. Odpovídají i vašemu zadání?

Pondělí, půl osmé ráno. Kurzor bliká v prázdném okně a někdo do něj právě píše větu, kterou by nahlas nikdy neřekl. Co by to asi mohlo být? Složitý právní dotaz? Zadání pro programátora? Většinou ne.

Mezinárodní studie OpenAI a NBER z roku 2025 spolu s výzkumem agentury STEM/MARK z roku 2026 ukazují, že přibližně 73 % dotazů s prací vůbec nesouvisí. Lidé se ptají na osobní věci, rychlé informace a vylepšení textů, které už mají napsané.

Osobní rádce a konec zdlouhavého vyhledávání

Podle výzkumu STEM/MARK používá umělou inteligenci k hledání informací místo klasického vyhledávače 79 % českých uživatelů. Nechtějí proklikávat desítky odkazů. Chtějí rovnou odpověď a vysvětlení složitých pojmů lidskou řečí.

Jeden z uživatelů to popisuje takto: „Místo toho, abych půl hodiny klikal na vyhledávači přes deset webů plných reklamy, napíšu to do ChatGPT a mám odpověď za pár vteřin. Nejčastěji si tam nechávám kontrolovat e-maily do práce a hledám recepty, když nevím, co uvařit.“

Praktické rady pro konkrétní situace, třeba itinerář na dovolenou, odstranění skvrny z gauče nebo vaření ze surovin z lednice, hledá podle dat 53 % uživatelů v ČR.

Jak vypadá den s asistentem v praxi

Modelový příklad: kancelářský pracovník Jan (34 let) z Prahy. Ráno zadá požadavek: „Přepiš můj e-mail německému dodavateli, aby působil zdvořile a profesionálně.“

V poledne chce ušetřit čas, a tak napíše: „Shrň toto 15stránkové PDF schválené metodiky do 5 hlavních bodů.“ Odpoledne řeší vzorec pro Excel, který spočítá průměrný prodej s kritériem „Česko“. Večer přijde na řadu otázka: „Co uvařit k večeři ze surovin v lednici: mleté maso, rajčata, cuketa, rýže?“

Úpravy textů, studium a dotazy na zdraví

Úpravu, stylizaci a korekturu textů využívá 45 % českých uživatelů. Je to nejčastější pracovní využití. Zjednodušování a shrnování rozsáhlých dokumentů používá 38 až 40 % lidí. Velkou roli hrají i překlady a výuka jazyků, kde nástroj dokáže zachovat kontext a tón sdělení.

Výrazně se projevuje u mladých. Až 87 % studentů v ČR, kteří s AI pracují, ji používá ke studiu, od vysvětlení postupu výpočtu po zkoušení znalostí.

Zvláštní kapitolou jsou dotazy na zdraví, příznaky a léky. Podle šetření Ipsos / FSV UK z roku 2024 a výzkumného pracoviště IRTIS Masarykovy univerzity tvoří zdravotní témata přes 5 % všech dotazů. Lidé je využívají k první orientaci nebo k překladu odborných lékařských zpráv do srozumitelné češtiny.

Natálie Terčová, výzkumnice z institutu IRTIS Masarykovy univerzity, uvádí: „Lidé AI nepoužívají primárně jako náhradu lidského myšlení, ale jako vysoce efektivního asistenta a tlumočníka. Ukazuje se, že největší přidaná hodnota pro běžného uživatele spočívá v překladu složitých informací, ať už jde o lékařskou zprávu, právní text nebo nepřehledné výsledky vyhledávání, do srozumitelné lidské řeči.“

Tvořivost, analytické úkoly i zkoušení limitů

Další oblíbenou oblastí jsou nápady a tvorba obsahu. Rodiny vymýšlejí tipy na dárky nebo pohádky pro děti, lidé z marketingu hledají slogany a podněty. V kancelářích dominuje pomoc s kódem, IT skripty a vzorci do Excelu.

Svou roli hraje i obyčejná zvědavost. První kontakt s umělou inteligencí probíhá u 72 až 83 % českých uživatelů formou testování jejích limitů, logických hádanek nebo nezávazného rozhovoru.