Představte si, že vyvinete technologii tak převratnou, že nejhodnotnější technologická společnost světa neváhá udělat radikální krok. Koupí celou vaši firmu, okamžitě stáhne váš produkt z trhu, smaže webové stránky a technologii uzamkne výhradně pro své interní potřeby. Přesně to se stalo českému startupu PlasmaSolve. Co vyvinul tým kolem vědce Adama Obrusníka a proč Apple udělal vše pro to, aby se tato technologie nedostala do rukou konkurence?
Apple v tajnosti koupil malou firmu z Brna. Disponuje světově unikátní technologií
Deset let tiché práce a revoluce v plazmatu
Cesta na vrchol nebyla dílem okamžiku, jak by se mohlo z některých nepřesných zpráv zdát. Společnost PlasmaSolve s.r.o. vznikla již 18. srpna 2016, kdy ji založil fyzik Adam Obrusník, Ph.D.
Trvalo téměř desetiletí intenzivního výzkumu a vývoje, než firma představila svůj klíčový produkt. V roce 2023 spatřil světlo světa software MatSight, který navždy změnil pohled na průmyslové simulace.
MatSight funguje jako dokonalé digitální dvojče pro složité plazmové procesy. Dokáže s neuvěřitelnou přesností simulovat depozici z plynné fáze a plazmové leptání. Pro laika složité pojmy, pro technologické giganty svatý grál moderní výroby. Právě tato schopnost předvídat chování hmoty na atomární úrovni přitáhla pozornost zástupců z kalifornského Cupertina.
Jak ušetřit miliony: Síla digitálního dvojčete v praxi
Abychom pochopili, proč byl Apple ochoten za českou firmu zaplatit obrovské peníze, musíme se podívat na reálné využití této technologie.
Představte si výrobce, který potřebuje nanést ochrannou vrstvu oxidu titanu o tloušťce několika nanometrů na nově navržené titanové šasi telefonu se složitými záhyby kolem tlačítek. Namísto fyzického spuštění drahé komory a následného testování stovek prototypů na rovnoměrnost vrstvy zadá inženýr 3D model šasi do softwaru MatSight.
Software během několika hodin nasimuluje chování plazmatu v komoře a přesně předpoví, ve kterých místech bude vrstva příliš tenká nebo náchylná k odlupování.
Výrobce pak jednoduše upraví parametry magnetronového naprašování přímo v simulaci. Teprve optimalizovaný proces spustí v reálné výrobě, čímž ušetří miliony korun za zničené prototypy a týdny drahocenného vývojového času.
Přísně utajená transakce a okamžité stažení z trhu
K samotné akvizici došlo v dubnu roku 2026. Apple Inc. prostřednictvím své dceřiné společnosti získal stoprocentní podíl v PlasmaSolve s.r.o. a převzal vybrané klíčové zaměstnance.
Celá transakce proběhla v maximální tichosti a veřejnost se o ní dozvěděla až v srpnu 2026, kdy byla oficiálně nahlášena v databázi Evropské komise kvůli unijním pravidlům Digital Markets Act.
Reakce na tento nečekaný obchod na sebe nenechaly dlouho čekat. Slova jednoho z technologických nadšenců na komunitní síti Reddit mluví za vše:
„Je vidět, že jde o velký krok a přesně o ten typ rozhodnutí, které bude opěvováno tak za dvacet let“, jak píše uživatel v diskusi na Redditu.
Apple totiž okamžitě po akvizici stáhl software MatSight z volného trhu, zrušil jeho samostatný web a technologii si nechal výhradně pro sebe.
Budoucnost iPhonů a nejmodernějších čipů
Proč je tato technologie pro Apple tak kriticky důležitá? Odpověď leží v neustálém tlaku na inovace hardwaru.
Simulace od PlasmaSolve umožňují navrhovat extrémně tenké, ale vysoce odolné ochranné vrstvy pro kovové povrchy, jako jsou šasi iPhonů, hodinek Apple Watch nebo notebooků MacBook. Tím však možnosti využití zdaleka nekončí.
Klíčovou roli hraje plazma také při výrobě samotných procesorů, které pohánějí všechna zařízení Apple. Sám zakladatel Adam Obrusník k tomu pro odborný server Lupa.cz uvedl:
„V polovodičovém průmyslu se plazmové technologie, které simulujeme, používají na celou řadu věcí. Při výrobě integrovaných obvodů je třeba jednak vyleptat prostorové struktury do křemíku, k čemuž se v mnoha případech používá plazmové leptání. Plazmové povlakování jako takové se potom používá k nanášení jak vodivých, tak izolačních vrstev na křemíkovém waferu, na němž postupně vznikají integrované obvody a procesory“, říká Adam Obrusník.
Nová kapitola v Brně pod křídly giganta
Spojení s Applem přineslo české firmě nejen globální dosah, ale také strukturální změny. K 1. červenci 2026 došlo k oficiálnímu zápisu změny sídla společnosti z Prahy do Brna, konkrétně na adresu Holandská 878/2 v městské části Štýřice.
Brno, které je dlouhodobě považováno za moravské Silicon Valley a centrum elektronové mikroskopie, se tak stalo novým domovem pro tento technologický drahokam.
Přestože finanční podmínky transakce zůstaly pod rouškou tajemství, jedno je jisté. Česká věda a inženýrství opět dokázaly, že dokážou hrát absolutní světovou ligu. Technologie, která vznikala deset let v nenápadných podmínkách, nyní pomáhá formovat budoucnost nejvyhledávanější spotřební elektroniky na planetě.