Banky bijí na poplach. Podvodníci naše klienty obrali o téměř 2 miliardy korun. Českem se šíří nový podvod

Telefon zazvoní, na displeji svítí číslo vaší banky a z reproduktoru se ozve klidný, profesionální hlas. Představí se jako bankovní poradce a oznámí, že s vaším účtem se děje něco podezřelého. Právě takové hovory se v Česku množí a podle policie už zdaleka nejde o nemotorné pokusy s lámanou češtinou.

Když hlas přestává být důkazem

Na semináři o kyberšmejdech, který se 31. ledna 2024 konal v Poslanecké sněmovně, předvedla policie spolu s výzkumníky z VUT v Brně, kam se podvodné telefonáty posunuly. Zazněly ukázky deepfake, zneužití hlasu i videa známých osobností a také scénář, v němž útočníci „dokážou dokonale imitovat hlas bankovního poradce“. Odborníci z VUT na místě ukázali, jak těžké je pro běžného člověka odlišit hlas vytvořený umělou inteligencí od skutečné nahrávky.

Policie přitom opakovaně připomíná, že obětí se může stát kdokoli, bez ohledu na věk, vzdělání nebo technické dovednosti. Zaskočit dokážou i lidi z IT oboru. Česká spořitelna s odkazem na data České bankovní asociace uvádí, že u telefonických podvodů uspěje každý druhý hovor.

Zásadní změna nespočívá v lepší legendě ani v hladší češtině. Hlas sám o sobě prostě přestal být spolehlivým ověřením identity. Výzkumník VUT Anton Firc v rozhovoru z července 2025 popsal, že syntetickou nahrávku, kterou laik stěží odliší od pravého hlasu, lze dnes teoreticky vytvořit i s běžně dostupným vybavením. Bakalářská práce z VUT z června 2024 navíc ukázala, že hlasové deepfake v reálném čase lze zvládnout i nástroji s otevřeným kódem. Nejde tedy o hračku uzavřených laboratoří.

Tomuto typu útoku se říká vishing, tedy hlasový phishing. K hlasu se přidává podvržení čísla: na displeji se může objevit skutečné číslo banky, ale často i číslo Policie ČR nebo České národní banky, ačkoli volá někdo jiný. Útočník si také může předem vytáhnout vaše jméno či adresu z uniklých databází, sociálních sítí nebo dřívějších phishingových kampaní. Špatná čeština už jako varovný signál nefunguje, jak upozorňuje i shrnutí semináře na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Čtyři kroky pasti a čísla, která nelze přehlédnout

Typický hovor má podobnou dramaturgii. Nejprve přijde šok: volající tvrdí, že byl napaden účet nebo že se někdo snaží sjednat úvěr na vaše jméno. Pak následuje eskalace důvěry, kdy hovor přebere údajný „bezpečnostní specialista“ nebo „policista“. Poté přijde požadavek: převést peníze na „bezpečný účet“, vybrat hotovost a vložit ji do bitcoinmatu, nainstalovat aplikaci pro vzdálený přístup nebo sdílet QR kód. Nakonec přichází izolace, protože oběť má o hovoru mlčet i před rodinou a zaměstnanci banky.

Celé to funguje, protože útočník jedná v reálném čase, nedává čas na rozmyšlení a pracuje se strachem ze ztráty peněz. Zároveň nabízí úlevu v podobě pomoci od „banky“. V lednu 2026 tak muž z Jindřichohradecka přišel o téměř půl milionu korun a žena ve stejné době o 400 tisíc. V září 2025 policie popsala mladého muže, kterého podvodníci přesvědčili o napadeném účtu a dohnali ho k úvěru 500 tisíc korun.

Rozsah problému ukazují čísla. V roce 2024 policie evidovala 18 495 trestných činů v kyberprostoru se škodou 3,73 miliardy korun. Banky v období leden až červenec 2026 zachytily 62 705 podvodných útoků a škody dosáhly 1,9 miliardy korun. Zároveň se podařilo zachránit 8,1 miliardy, což ukazuje, že banky podvodné transakce aktivně blokují, ale také to, o jak velké částky se útočníci pokoušejí.

Přesto platí jedno upozornění: u veřejně popsaných případů policie většinou neuvádí, zda pachatelé opravdu použili klon hlasu konkrétního bankéře, nebo jen přesvědčivou imitaci. Technické možnosti ale existují a policejní materiály z roku 2026 řadí deepfake a umělou inteligenci mezi trendy, u nichž se čeká další růst. Ani detekce není všemocná. Diplomová práce z VUT z června 2026 zkoumala odhalování falešných hlasů podle dechu a časových vlastností řeči. Závěr je opatrný: určité signály existují, ale univerzální detektor zatím nemáme.

Pravidlo 3Z a otázka, komu ještě věřit

Policie i banky radí nespoléhat na to, že falešný hlas poznáte. Důležitější je přerušit manipulaci. Pomáhá jednoduché pravidlo 3Z: Zastav se a nepodléhej tlaku. Zavěs a nic nesděluj, nepotvrzuj, neinstaluj ani nepřevádějte. Zkontroluj situaci sám tak, že zavoláš bance na číslo z platební karty, aplikace nebo oficiálního webu.

Česká spořitelna uvádí, že skutečný hovor z banky doprovází notifikace v aplikaci George. ČSOB připomíná, že banka nikdy nežádá převod na „bezpečný účet“, sdělení PINu či SMS kódu ani vzdálený přístup k zařízení. Pomoci mohou i preventivní projekty, třeba policejní Pan Prokoukl nebo asistentka Alenka, která pomáhá ověřovat podezřelé kontakty.

Pokud už peníze odešly, údaje unikly nebo se v telefonu objevila nainstalovaná aplikace, kontaktujte ihned banku a poté Policii ČR. Zapište si čas hovoru, číslo volajícího a průběh rozhovoru a uschovejte potvrzení o transakcích. Podezřelé incidenty lze hlásit také online přes policejní rozcestník pro kyberkriminalitu.

Rozhodující dnes není, jak věrohodně hlas zní, ale co po vás volající chce. Jakmile žádá peníze, citlivé údaje nebo instalaci softwaru, hovor ukončete a ověřte si ho jinou cestou. Ani znějící hlas, ani známé číslo na displeji totiž nezaručují, že na druhé straně opravdu sedí bankéř. Jak byste si ověřili, že volá skutečně vaše banka?