Českem se šíří nový podvod. Oklamou vás hlasem příbuzného. Kdo naletí, přijde o desetitisíce

Telefon zazvoní z neznámého zahraničního čísla. Ve sluchátku slyšíte pláč, přerývaný dech a hlas, který znáte od první věty. Je to vaše dítě a prosí o pomoc. Srdce buší, myšlenky se rozbíhají a rozum jde stranou.

Právě na tuto vteřinu paniky útočníci sázejí. Zvuk je přesvědčivý, emoce věrohodné a čas se zdánlivě krátí. Jak je možné, že sluch v takové chvíli selhává?

Past postavená na emocích

Za podobnými hovory stojí takzvaný hlasový phishing, odborně AI vishing. Útočníci při něm využívají generativní umělou inteligenci, která dokáže napodobit lidský hlas.

K vytvoření věrného hlasového klonu jim stačí překvapivě málo. Postačí 3 až 15 sekund čistého zvukového záznamu, který lze získat z videí na sociálních sítích, z podcastů, z hlasových zpráv nebo i z krátce zvednutého hovoru.

Celý útok stojí na psychologii. Pachatelé záměrně vyvolávají paniku a přidávají časovou tíseň. Scénáře bývají dramatické: autonehoda v zahraničí, náhlá hospitalizace nebo neplánovaná operace, za kterou je nutné ihned zaplatit vysokou částku.

Mýtus o plechovém hlase

Mezi lidmi se drží představa, že klonovaný hlas poznáme podle plechového zvuku, divné intonace nebo chybějících emocí. Policie ČR i bezpečnostní experti však varují, že současné modely dokážou věrně napodobit intonaci, přízvuk i emoce, včetně pláče nebo šoku.

Hlas máme totiž pevně spojený s identitou blízkých a jeho autoritě důvěřujeme téměř automaticky. Právě proto selhává sluch, na který se tolik spoléháme.

„Hlas máme silně zafixovaný a lidé si bývají jistí, že ho bezpečně poznají. Sehnat krátký záznam hlasu ale dnes na sociálních sítích není problém. Zásadní obranou je zavěsit, zavolat příbuznému zpět na uložené číslo a mít v rodině domluvené tajné poznávací heslo,“ vysvětluje Josef Šlerka, odborník na informační studia a nová média z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jak může útok vypadat v praxi

Rodič dostane hovor z cizího čísla. V telefonu slyší pláč dítěte, které tvrdí, že mělo vážnou nehodu, rozbil se mu telefon a místní klinika chce ještě před zákrokem 70 000 Kč na soukromý účet.

Scénář spoléhá na mylnou představu, že zahraniční pohotovost vyžaduje okamžitou platbu na účet neznámého zprostředkovatele. Oficiální zdravotnická zařízení ani složky záchranného systému však takto platby po telefonu nevymáhají.

V popisovaném případě zachoval rodič chladnou hlavu a položil předem domluvenou otázku: „Jak se jmenuje náš první pes?“ Útočník neodpověděl a hovor ukončil. Rodič pak zavolal na uložené číslo dítěte a ověřil, že je v pořádku.

Jak se bránit podle NÚKIB a Policie ČR

Zkušenost lidí, kteří podobný hovor zažili, je podobná. „Dneska už opravdu nestačí věřit vlastním uším. Když mi volal neznámý hlas a tvrdil, že je syn v nouzi, zachránilo mě jen to, že jsem hovor hned položil a zavolal mu zpátky na jeho uložené číslo,“ popisuje jedna z lidí, kteří se s podobným pokusem setkali.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost spolu s Policií ČR doporučují několik jasných kroků. Základem je mít předem sjednané rodinné kódové slovo nebo soukromou otázku, na kterou zná odpověď jen úzký rodinný kruh.

• Při podezření ihned zavěste. Zavolejte zpět výhradně na číslo uložené v telefonním seznamu. Nevolejte na číslo, z něhož hovor přišel, protože útočníci běžně používají spoofing, tedy maskování volajícího čísla. Situaci si ověřte ještě druhým, nezávislým komunikačním kanálem.