EU chce zakázat sociální sítě dětem do 14 let

Čtvrtek 17. září 2026. Ursula von der Leyenová vstupuje před kamery s dokumentem, který má přepsat pravidla hry pro celý digitální svět. Jmenuje se EU KIDS Act a jeho ambice je brutálně jednoduchá: přehodit důkazní břemeno. Dosud museli úředníci složitě prokazovat, že algoritmus škodí. Teprve pak mohli zasáhnout.

Teď je to naruby.

Platformy musí samy dokázat, že jejich služby jsou bezpečné už od samotného návrhu. Pokud to nezvládnou, čeká je pokuta až 6 % celosvětového obratu. Pro Meta nebo TikTok to znamená astronomické částky v řádu miliard eur. Jeden chybný krok a finanční ředitel má noční můry.

Věk rozhoduje. A limity jsou nekompromisní

Návrh dělí dětství na tři přísné kategorie. Do třinácti let žádný vlastní účet na sociálních sítích. Vůbec. Děti mohou sledovat pouze dětské video platformy přes účet rodiče – a to maximálně hodinu denně.

Mezi třinácti a čtrnácti lety dostávají takzvané miniúčty. Zřizuje je rodič, kontroluje každý kontakt, limit zůstává na šedesáti minutách. Teprve od patnácti let si mladý člověk založí samostatný profil, ale i ten musí fungovat v bezpečném režimu: žádné nekonečné scrollování, žádné noční notifikace, profil automaticky soukromý, cizí lidé nesmí psát první.

Pravidla jsou tvrdá. Otázka zní: dají se vůbec vymáhat?

Rodina Novákových a nová realita

Představme si běžnou českou domácnost se třemi dětmi. Jedenáctiletý Jakub miluje TikTok – ale podle nových pravidel by vlastní účet nemohl mít. Rodiče by mu na svém telefonu spustili dětskou verzi s automatickým odpočítáváním času. Po hodině obrazovka zhasne.

Čtrnáctiletá Eliška touží po Instagramu. Dostane miniúčet propojený s profilem matky. Každý nový kontakt schvaluje rodič. Limit? Opět hodina. Šestnáctiletý Tomáš si sice založí samostatný účet bez souhlasu rodičů, ale platforma mu automaticky vypne nekonečný feed, noční zvuky a nastaví profil jako soukromý.

Zní to jako sci-fi? Možná. Ale evropští zákonodárci věří, že technologie na to existují. A že giganti je jen nechtěli použít.

Mýty, které kolují internetem

Kolem návrhu se okamžitě vyrojily dezinformace. První vlna paniky tvrdila, že zákaz již platí. Omyl. Návrh byl teprve předložen 17. září 2026 a nyní míří k projednání v Evropském parlamentu a Radě EU. Schvalovací proces může trvat měsíce, možná roky.

Druhý mýtus: děti ztratí přístup k internetu. Nepravda. Regulace se týká pouze sociálních sítí, video platforem, online her s chatem, AI společníků a chatbotů. Wikipedie, vzdělávací platformy, digitální zpravodajství – to vše zůstává volně přístupné.

Třetí obava: budeme muset nahrávat občanské průkazy Marku Zuckerbergovi. Návrh počítá s nezávislými certifikovanými nástroji třetích stran, jako je Evropská digitální peněženka. Fungují na principu zero-knowledge proof – platforma získá pouze potvrzení o splnění věku, nikoli identitu uživatele. Žádné fotky dokladů, žádné databáze osobních údajů.

A poslední klišé: hodinový limit pro všechny. Ne. Týká se výhradně dětí do čtrnácti let.

Co na to rodiče a odborníci?

Reakce veřejnosti jsou bouřlivé. V diskusích na Facebooku se objevují komentáře plné úlevy i skepse. „Konečně s tím někdo něco dělá. Dnešní děti jsou na mobilech závislé, ale zákaz se bude strašně těžko vymáhat. Děti si vždycky najdou cestu, jak to obejít, pokud nebudou důslední hlavně rodiče,“ píše jeden z rodičů.

Odborníci na dětská práva však zdůrazňují, že hlavní odpovědnost nesmí ležet pouze na bedrech rodičů. Francesca Centola, poradkyně pro práva dětí v digitálním prostředí organizace Save the Children, formuluje to jasně: „Děti by neměly akceptovat škodlivý obsah, manipulativní design nebo nechtěný kontakt jako cenu za to, že jsou online. Digitální svět musí být navržen s ohledem na práva, bezpečnost a blaho dětí. Odpovědnost za bezpečnost dětí v digitálním prostředí leží na poskytovatelích digitálních služeb.“

Jinými slovy: rodiče nesmí zůstat sami. Platformy musí přestat hájit své zisky argumentem, že „to přece není naše vina“. Teď je to jejich povinnost. A pokud ji nesplní, zaplatí.