K Zemi se řítí rychlostí 250 000 km/hod. 17. a 18. listopadu čeká Česko úžasné nebeské divadlo

Představte si drobounké kamínky a prachové zrnka, které se řítí vesmírem rychlostí přes 71 kilometrů za sekundu. Když narazí na zemskou atmosféru, rozžhaví se do běla a vytvoří světelnou stopu viditelnou stovky kilometrů daleko. Právě takovou podívanou nabídnou Leonidy, meteorický roj pojmenovaný podle souhvězdí Lva, z něhož meteory zdánlivě vylétají.

Za celým fenoménem stojí kometa 55P/Tempel-Tuttle, která při svých pravidelných návratech k Slunci zanechává za sebou stopu z drobných úlomků. Jednou ročně Země při svém oběhu kolem Slunce tímto proudem proletí. A právě teď přichází ten správný okamžik.

Proč se vyplatí počkat až po půlnoci

Maximum aktivity roje letos připadá na noc ze 17. na 18. listopadu, přesněji kolem jedné hodiny ranní. Pozorovatelé mohou očekávat až patnáct meteorů za hodinu, i když realita bývá o něco skromnější. „Vždy z nich uvidíme jen část, protože naším pohledem prostě neobsáhneme celou oblohu,“ upozorňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Letošní listopad ale přináší vzácnou výhodu. Měsíc, který obvykle svým jasem slabší meteory přehlušuje, tentokrát nebude kazit. „Podmínky pro pozorování maxima budou dobré, protože Měsíc bude ve fázi po první čtvrti a zatímco zvečera bude ještě na obloze svítit, v době maxima už bude pod obzorem a nebude pozorování rušit,“ vysvětluje Suchan.

Nejlepší strategie? Vyrazit až ve druhé polovině noci. Radiant v souhvězdí Lva vystoupí výš nad obzor a tmavá obloha umožní zahlédnout i ty nejslabší světelné stopy. Leonidy navíc patří mezi nejrychlejší meteory vůbec – jejich vstupní rychlost dosahuje 250 tisíc kilometrů za hodinu, což z nich činí absolutní rekordmany mezi prapravidelnými roji.

A právě díky této extrémní rychlosti často vytvářejí mimořádně jasné stopy, které na obloze vydrží i několik sekund. „Podívaná na ně tedy stojí za to,“ dodává Suchan.

Žádný dalekohled, jen tma a otevřená obloha

Pro pozorování meteorů nepotřebujete žádné speciální vybavení. Naopak – dalekohled by vám jen zúžil zorné pole. Klíčem k úspěchu je najít místo s minimálním světelným znečištěním a co nejširším výhledem na celou oblohu.

„Meteory létají po celé obloze. Takže si to chce vybrat místo s co nejméně omezeným výhledem a v tmavé krajině s co nejmenším světelným znečištěním,“ radí Suchan. Ideální jsou louky, kopce nebo jiná otevřená prostranství daleko od pouličních lamp a městské záře.

Pak už záleží jen na počasí a vaší trpělivosti. Jasná obloha je samozřejmě nutností, ale má i svou daň. „A doufat, že nezmrznete, protože když bude jasno, dobře meteory uvidíte, ale taky bude zima,“ připomíná Suchan s úsměvem. Teplé oblečení a termoska s horkým čajem tedy rozhodně nebudou na škodu.

Když obloha exploduje tisíci meteorů

Patnáct meteorů za hodinu může ve srovnání se srpnovými Perseidami, které dosahují stovky úkazů, působit skromně. Leonidy ale mají bouřlivou historii. Když Země narazí na obzvlášť hustý proud částic po kometě Tempel-Tuttle, může nastat meteorická bouře s tisíci meteorů za hodinu.

Právě Leonidy takové exploze aktivity v minulosti několikrát předvedly. Slavná bouře z roku 1833 byla tak intenzivní, že stála u zrodu moderní meteorické astronomie. Suchan vzpomíná i nedávnější události: „Příště takové počty očekáváme v letech 2033 a 2034,“ říká s odkazem na roky 1998 a 1999, kdy oblohu křižovaly stovky meteorů každou hodinu.

Letošní listopadová noc sice nebude tak dramatická, ale kombinace tmavé oblohy, rychlých jasných meteorů a pohodlného pozorování z ní dělá událost, kterou by milovníci noční oblohy neměli vynechat. Stačí najít tmavé místo, zabalit se do teplého a nechat oči odpočívat na hvězdách. Možná právě vy zachytíte tu nejjasnější stopu večera.