Při výběru peněz z bankomatu už nejste anonymní. ČNB vás začala ostře sledovat

Konec anonymity: Každá bankovka má digitální stopu dřív, než ji dostanete do ruky

Většina Čechů si myslí, že výběr hotovosti z bankomatu je poslední způsob, jak zůstat v platebním styku neviditelný. Realita je ale jiná. Moderní třídicí stroje dokážou z každé bankovky vytáhnout stovky parametrů a propojit je s vaším účtem – stačí jen správná kombinace technologie a dat.

Debata o sledování hotovosti má tři roviny. První je hardware – stroje, které umějí číst sériová čísla. Druhá je analytika – systémy, které data ukládají a vyhodnocují. Třetí je propojení s konkrétním člověkem – k tomu dojde tam, kde se bankovka setká s číslem účtu, kartou nebo biometrickým údajem. Bez poslední úrovně zůstávají první dvě jen statistikou o papírových kusech.

Jenže právě ta třetí úroveň už v Česku funguje. A málokdo o tom ví.

Stroj v ČNB zvládne 33 bankovek za sekundu. Každá má až 400 vlastností

Třídicí stroj BPS M7 od německé firmy Giesecke+Devrient dokáže zpracovat až 120 000 bankovek za hodinu. To znamená 33 kusů každou vteřinu. U každé z nich zaznamená nejen sériové číslo, ale i rozměry, stav povrchu, opotřebení nebo přítomnost skvrn. Celkem až 400 datových bodů na jeden papírový kus.

Nejde o výjimečnou technologii. Model BPS X9 skenuje bankovky přímo v tiskárně – ještě před tím, než je někdo poprvé vezme do ruky. Každá bankovka má svůj digitální otisk dřív, než vstoupí do oběhu. Zatímco eurobankovky nesou sériové číslo složené ze dvou písmen a desetimístné číselné řady, české bankovky používají devítimístný kód: jedno písmeno série, dvouciferné číslo série a šestimístné pořadové číslo.

Nad těmito stroji běží od ledna 2024 platforma Compass Banknote Intelligence, hostovaná na Microsoft Azure. Umí vyhledávání podle sériových čísel, upozornění na podezřelé kusy i prediktivní analýzy. Oborová organizace IACA uvádí, že v roce 2025 byla nasazená ve čtyřech zemích. Které to jsou, provozovatel nezveřejňuje.

Utajený seznam zákazníků u nástroje, který pracuje s pohybem peněz v celé ekonomice, je obtížně obhajitelný.

Bankomat vytváří nejsilnější vazbu mezi bankovkou a vaším účtem

Skutečná stopa vzniká na třech místech. Nejsilnější je výběr nebo vklad přes bankomat napojený na účet – tam se číslo bankovky potkává s číslem účtu, místem a časem. Druhým místem je zpracování podezřelého padělku. Rozhodnutí Evropské centrální banky z října 2025 (konkrétně měnící rozhodnutí ECB/2010/14, které nabylo účinnosti 17. listopadu 2025) výslovně požaduje předání dostupných informací o majiteli účtu. Třetím je cash centrum, kde se sériová čísla mohou třídit podle toho, kdo peníze vložil.

Při platbě z ruky do ruky, v obchodě nebo mezi lidmi žádná taková vazba automaticky nevzniká. Anonymita hotovosti se tím přestala být vlastností samotného papíru – stala se vlastností situace, ve které bankovku použijete.

Typická trasa bankovky vede z tiskárny do centrální banky, odtud do cash centra s třídicí linkou, pak do kazety bankomatu a nakonec k zákazníkovi. Na každém z těch bodů může stroj sériové číslo přečíst. Samo o sobě to ale ještě nic neříká o tom, kdo bankovku drží – dokud se k číslu nepřipojí identifikátor.

A právě to se děje při každém výběru z bankomatu.

ČNB má jeden z těch strojů. Centrální registr ale veřejně doložený není

Česká národní banka provozuje BPS M7. Vyplývá to z oficiálního seznamu úspěšně otestovaných zařízení a potvrzuje to i veřejná zakázka z července 2024 na upgrade softwaru a přestěhování tohoto stroje. Vedle Giesecke+Devrient jsou v českém prostředí schválená zařízení od firem Glory, Diebold Nixdorf, NCR a JCM. Infrastruktura pro čtení sériových čísel tu tedy je.

Co se ve veřejně dostupných materiálech ČNB dohledat nedá, je potvrzení, že existuje centrální registr pohybu bankovek. Banka popisuje strukturu sériového značení a zveřejňuje seznamy zařízení, o systematickém sledování oběhu ale mlčí. Z veřejných zdrojů se tedy nedá doložit, že registr existuje – ani to, že neexistuje.

Polsko je na tom podobně. Národní banka Polska má ve svém seznamu testovaných zařízení modely řady BPS a podle sekundárního polského zdroje, který parafrázuje její stanovisko, registr ani průběžný monitoring sériových čísel v oběhu nevede. Primární veřejné vyjádření NBP k tomu dohledat nelze.

63 % Němců cení na hotovosti anonymitu. Žádný zákon ji ale nedefinuje

Bundesbank ve své strategii hotovosti dál řadí ochranu soukromí mezi její hlavní výhody. Její průzkum platebního chování z roku 2023 ukazuje, že 63 % dotázaných považuje anonymitu za klíčovou přednost hotovosti proti kartě. Tenhle podíl je pro debatu důležitý: u většiny lidí je soukromí hlavním důvodem, proč hotovost vůbec používají.

Karta a mobilní platba jsou invazivnější už svou konstrukcí – platební řetězec zná plátce, příjemce, částku, čas i zařízení automaticky a bez dalšího úsilí. U hotovosti musí někdo sériové číslo nejdřív zachytit na několika místech a data pak propojit. Anonymita hotovosti tím přestala být vlastností samotného papíru a stala se vlastností situace, ve které ji použijete.

Specifická evropská regulace zaměřená na sledování bankovek neexistuje. Žádný předpis neříká, kdo smí sériová čísla uchovávat, jak dlouho a za jakých podmínek je smí spojit s identitou. ECB sama u podezřelých padělků předání údajů o majiteli účtu vyžaduje.

Nejslabším místem celého systému je tohle zpoždění pravidel za technikou: dokud chybí lhůty pro uchovávání dat, závisí anonymita hotovosti na tom, jak se zachovají provozovatelé strojů. Zatím na ně platí jen obecný rámec – GDPR pro civilní správce dat a směrnice LED pro policejní zpracování.