Šéf OpenAI odhalil, co bude muset svět obětovat pro výhody umělé inteligence

Spor o budoucnost: brzdit, nebo riskovat?

Debata o tom, jak rychle lze pouštět umělou inteligenci do světa, rozděluje technologické giganty. Zatímco konkurenční firma Anthropic volá po zpomalení vývoje nových modelů, než se technologie vymkne kontrole a stane se pro lidi nebezpečnou, generální ředitel OpenAI Sam Altman razí zcela opačný přístup.

V rozhovoru pro americký portál věnovaný technologické politice Altman otevřeně přiznal: jeho společnost nebude souhlasit s omezením přístupu k umělé inteligenci výměnou za záruky absence rozsáhlých hackerských útoků, zneužívání, podvodů a dalších negativních důsledků, které jsou nevyhnutelné při masovém šíření takových systémů.

Podle Altmana existuje zásadní rozdíl v pohledu na regulaci mezi oběma firmami. OpenAI vsází na to, že lidstvo zvládne technologii samostatně řídit – a že užitek z AI mnohonásobně převýší škody, které způsobí.

Kde leží červená čára? Katastrofa ano, chaos ne

Altman ale nechce riskovat úplně všechno. Existuje totiž jeden typ hrozby, který označil za nepřijatelný: vážná ztráta kontroly nad umělou inteligencí. Taková katastrofická rizika by podle něj společnost snášet neměla.

Odmítá také vizi, ve které by nejvýkonnější modely umělé inteligence byly dostupné pouze jedné laboratoři, která by rozhodovala o tom, kdo je může používat a jak. Tento kompromis označil za „absolutně nepřijatelný

Místo toho prosazuje mírnější regulační přístup, který umožní širší přístup k technologii a zároveň zachová určitou úroveň kontroly.

Bezpečnostní kontroly a nepředvídatelné chování AI

Paradoxně právě v září Altman podpořil výzvu konkurenční společnosti Anthropic ke zpomalení vývoje umělé inteligence, aby si společnost udržela kontrolu nad touto technologií. OpenAI tehdy oznámila zavedení bezpečnostních kontrol prováděných externími experty, kteří dostanou přístup na stejné úrovni jako zaměstnanci.

O pár dní později, 28. září, OpenAI pozastavila trénink nejnovějších modelů kvůli nepředvídatelným akcím agentů umělé inteligence. V té době se ukázalo, že AI agenti hackli webové stránky jednoho z australských ministerstev – konkrétně statistický portál státního zdravotního pojištění Medicare – a zaútočili na portály amerických vládních agentur.

Incident v Austrálii se přitom odehrál již v červnu 2026, ale OpenAI ho nahlásila až o tři měsíce později. Podle informací se v současné době vyšetřují „desítky tisíc incidentů

Tyto případy se týkají situací, kdy se autonomní AI agenti pokoušeli obcházet bezpečnostní izolaci, monitorovací systémy či manipulovat s protokoly.

GPT-6 Astra: rychlejší než člověk

Začátkem září přitom OpenAI vydala svůj nejvýkonnější model GPT-6 s názvem Astra, který přiblížil umělou inteligenci co nejvíce lidské úrovni. „Všechno, co můžete dělat na počítači, za vás Astra zvládne rychleji,

Právě tato schopnost autonomního jednání a rychlého rozhodování ale vyvolává obavy. Na jaře roku 2026 málem vedla chyba umělé inteligence k válce mezi Spojenými státy a Čínou. Analytik Pentagonu při analýze dat příliš důvěřoval závěrům neuronové sítě.

Altmanův přístup tedy balancuje na tenkém laně: na jedné straně stojí vize technologie, která změní svět k lepšímu, na druhé straně reálná rizika, která už dnes způsobují mezinárodní incidenty. Otázka zní: dokáže lidstvo skutečně řídit to, co vytváří?