Úterý 7. července 2026, 09:12 SELČ. Z kalifornské základny Vandenberg startuje raketa Falcon 9 s nákladem, který vás dostane. Dva malé satelity z bývalého Československa nesou příběhy, které se vymykají všemu, co jste o vesmírné technice slyšeli. Jeden z nich má anténu z hobbymarketu. Druhý ukrývá v srdci verše o věčné lásce. Co přesně se odehraje, až tyto družice začnou kroužit nad Zemí?
Češi posílají do vesmíru družici se svinovacím metrem z hobymarketu. Vynese jí Falcon 9 společnosti SpaceX
Společný let k hvězdám
Start mise Transporter-17 společnosti SpaceX proběhl naprosto přesně podle plánu. První stupeň nosné rakety Falcon 9 s označením B1097 se odlepil od země ke svému jedenáctému letu a vynesl na oběžnou dráhu celkem 81 družic. Mezi nimi byly i dva technologické klenoty z bývalého společného státu, které byly do vesmíru vypuštěny pomocí pružinového mechanismu od společnosti Exolaunch.
Přestože se v některých médiích objevily nepřesné informace o čase startu, skutečnost je taková, že raketa se k nebi vznesla přesně v 09:12 SELČ. Tento okamžik znamenal vyvrcholení letitého úsilí desítek nadšených lidí.
KOSTKA: Brněnský studentský zázrak s metrem z hobbymarketu
Českou stopu v této misi reprezentuje družice KOSTKA, kterou vyvinul studentský tým YSpace z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Vývoj tohoto malého satelitu trval přibližně tři roky intenzivní práce, která začala v roce 2023.
Pro studenty to byla neocenitelná škola života, kdy museli vyřešit stovky technických problémů a skloubit studium s náročným kosmickým inženýrstvím.
Často se o těchto družicích mluví jako o zařízeních velikosti Rubikovy kostky, což je však velmi nepřesné zjednodušení. Standardní nanosatelit typu 1U CubeSat má rozměry 10 × 10 × 11,3 cm a hmotnost kolem jednoho kilogramu. Jeho objem je tak ve skutečnosti více než pětkrát větší než u známé hlavolamové kostky, což inženýrům poskytuje drahocenný prostor pro vědecké přístroje.
Největší kuriozitou družice KOSTKA je její experimentální anténa. Ta je totiž vyrobena z upraveného svinovacího metru, což ukazuje na neuvěřitelnou českou vynalézavost.
Kromě testování této antény bude družice měřit rádiové rušení v radioamatérském pásmu a testovat bezpečné aktualizace softwaru od startupu SkyUpdate.

Jak vypadá běžný den družice KOSTKA ve vesmíru?
KOSTKA obíhá Zemi na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 550 kilometrů závratnou rychlostí přibližně 27 000 km/h. Jeden oběh jí trvá pouhých 96 minut, takže naši planetu obletí patnáctkrát za jediný den.
Během letu nad kontinenty její palubní přijímač neustále skenuje radioamatérské pásmo a zaznamenává úroveň elektromagnetického šumu.
Pouze dvakrát až čtyřikrát za den se však družice dostane do přímé viditelnosti pozemní stanice v Brně. Toto komunikační okno trvá pouhých 10 minut. V tu chvíli musí KOSTKA bleskově odeslat všechna naměřená data a telemetrii o stavu svých systémů, které studenti v řídicím středisku okamžitě analyzují.
Mimo tato okna pak družice slouží jako digitální opakovač pro radioamatéry z celého světa.
O nových českých cubesatech už skoro nikdo nemá chuť psát, ale tento by zapadnout bez povšimnutí nemusel, třeba už jen proto, že ho zkonstruovali, vyrobili a budou provozovat studenti a zaměstnanci mé alma mater VUT Brno, členové sdružení Yspace. Velká gratulace do Brna!
MARÍNA: Slovenská družice s duší básníka
Druhým hrdinou tohoto startu je slovenská družice MARÍNA, která váží 1,2 kilogramu. Tento projekt iniciovala slovenská společnost Satellites With Meaning pod vedením Borise Procíka a Charlese Hodossyho. Technickou realizaci zajistila česká společnost Spacemanic a provozovatelem se stala Letecká fakulta Technické univerzity v Košicích.
MARÍNA v sobě spojuje špičkovou vědu a hlubokou národní symboliku. Na deskách plošných spojů uvnitř družice jsou totiž vyleptané verše z legendární milostné básně Marína od Andreje Sládkoviče.
Tento romantický detail dává chladnému kusu křemíku a kovu skutečnou lidskou duši, která bude obíhat kolem naší planety až po dobu čtyř let.
Hlavním vědeckým úkolem slovenské družice je však měření kosmického záření a sledování vesmírného počasí v reálném čase. K tomu využívá špičkový detektor MiniPIX SPACE od české společnosti AdvaSpace.
Tento detektor vychází ze stejné rodiny čipů Timepix, které byly úspěšně vyslány k Měsíci na palubě lodi Orion v rámci mise NASA Artemis II dne 2. dubna 2026.
Cílem mise MARÍNA je ověřit technologie pro budoucí globální komerční službu předpovědi vesmírného počasí a otestovat obchodní model prodeje těchto cenných dat. Jde o obrovský krok vpřed pro celý region.