Apple čelí žalobě za tajné třídění fotek, hrozí mu pokuta přes 800 miliard korun

Nevinná funkce s obřím právním háčkem

Když si prohlížíte fotky v iPhonu a systém vám sám nabídne album konkrétního člověka, možná vás nenapadne, co všechno se v pozadí odehrává. Právě tahle zdánlivě užitečná pomůcka se teď může stát pro Apple jednou z nejdražších chyb v historii.

Příběh začal na jaře 2020, kdy skupina uživatelů ze státu Illinois podala na kalifornského výrobce žalobu. Důvod? Firma podle nich porušila přísný místní zákon o ochraně biometrických údajů, který dává lidem absolutní kontrolu nad tím, kdo a jak smí zacházet s otisky jejich obličejů.

Celý spor se točí kolem toho, že Apple údajně spustil rozpoznávání tváří bez jasného varování a možnosti funkci předem odmítnout. A právě tahle absence souhlasu může mít fatální následky.

Když se z deseti žalobců stane armáda šesti milionů

Původně šlo o skupinku přibližně deseti nespokojených majitelů iPhonů. Letos však soud rozhodl, že žaloba získává status hromadné – a to mění všechno. Najednou se totiž týká zhruba 6,5 milionu obyvatel Illinois, jejichž snímky systém iOS automaticky roztřídil do alba „Lidé

Časový rámec je přitom jasně vymezený: postiženi jsou všichni, jejichž fotografie byly takto zpracovány kdykoliv od 13. září 2016, kdy Apple tuto funkci s příchodem iOS 10 poprvé představil.

Firma se snažila rozhodnutí o hromadné žalobě zablokovat okamžitým odvoláním. Odvolací soud však žádost zamítl a případ tak může pokračovat dál. To sice ještě neznamená prohru, Apple se ale ocitl v mimořádně nevýhodné pozici.

Illinoiský zákon BIPA totiž stanovuje náhradu 1000 dolarů za běžné porušení předpisů. V případě úmyslného nebo bezohledného jednání ale suma vyskočí až na 5000 dolarů na osobu. Při nejvyšší sazbě a šesti a půl milionu postižených vychází teoretická pokuta na závratných 32,5 miliardy dolarů – v přepočtu přes 800 miliard korun.

Obrana lokálním zpracováním a precedenty u konkurence

Apple se brání argumentem, že veškeré rozpoznávání obličejů probíhá výhradně v samotném zařízení uživatele. Podle firmy nejsou žádné biometrické otisky odesílány na servery a z uložených dat nelze zpětně rekonstruovat skutečnou podobu tváře.

Jenže právní experti upozorňují, že klíčová není technologie samotná, ale způsob jejího nasazení. Zákon BIPA vyžaduje předchozí informovaný souhlas – a právě ten podle žalobců chyběl.

Nejde přitom o ojedinělý případ. Přísný illinoiský zákon už v minulosti přiměl k mimosoudnímu vyrovnání další technologické giganty. Facebook (Meta) i Google musely v podobných sporech vyplatit stovky milionů dolarů.

Teď čeká Apple složitá volba: buď riskovat soudní proces s nejistým výsledkem, nebo se pokusit o dohodu, která by firmě ušetřila nejen peníze, ale i pověst. Žalobci mezitím musejí prokázat, že porušení zákona se skutečně týkalo všech členů hromadné žaloby – což samo o sobě není jednoduchý úkol.

Výsledek sporu každopádně ukáže, jak daleko sahá ochrana soukromí v éře umělé inteligence a automatického zpracování dat. A pro miliony uživatelů po celém světě může jít o zásadní precedens.