EU chystá revoluci, která od základu změní životy našich dětí na internetu. Lidé se bouří proti striktnímu zákazu

Čtrnáctiletá Klára večer leží v posteli a scrolluje TikTokem. Čas ukazuje 23:47. Telefon bzučí. Další notifikace. Ještě jedno video. Pak další. A další. Až do tří do rána.

Takový scénář se brzy může stát minulostí. Evropská komise chystá legislativní revoluci, která zasáhne životy milionů mladých lidí napříč kontinentem. Nově navržený zákon přenáší odpovědnost přímo na technologické giganty, ale zároveň vyvolává vážné obachy o ztrátu soukromí a konec anonymity na internetu.

Když statistiky křičí: Proč Brusel sáhl k radikálnímu kroku

Čísla mluví jasně. Mladí Evropané tráví na internetu průměrně 4,5 hodiny denně, o víkendech dokonce přes 6 hodin. Šokující statistiky Evropské komise navíc odhalují, že celých 14 % dospívajících je online více než 10 hodin denně.

Dne 16. září 2026 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie revoluční legislativní návrh s názvem EU KIDS Act. Hned následující den, 17. září 2026, Komise tento návrh formálně přijala.

Hlavním principem této normy je obrácení důkazního břemene. Poskytovatelé online služeb budou muset sami aktivně prokázat, že jejich platformy jsou bezpečné a navržené s ohledem na věk dětí. Podle průzkumu Eurobarometru požaduje silnější online ochranu pro děti celých 92 % Evropanů.

Miniúčty, limity a rodičovská kontrola: Jak se změní pravidla hry

Internetová média často šíří mýtus, že nový zákon zcela zakazuje sociální sítě všem dětem do 15 let. Skutečnost je mnohem promyšlenější.

Pro děti mladší 13 let platí úplný zákaz zakládání běžných účtů na sociálních sítích. Tyto děti budou mít přístup pouze ke speciálně navrženým dětským video-platformám, které musí spravovat jejich zákonný zástupce.

Mládež ve věku 13 až 14 let pak získá možnost využívat takzvané miniúčty. Tyto účty budou zřízeny a kontrolovány rodičem či opatrovníkem a budou podléhat přísným omezením. Patří mezi ně limit na dobu strávenou u obrazovky na maximálně 1 hodinu denně, omezené sociální kontakty a absolutní zákaz návykových algoritmů.

Teprve od 15 let si dospívající budou moci zřídit samostatný, autonomní účet bez nutnosti rodičovského dohledu. Až do 17 let pak mají platformy povinnost zajistit zvýšenou bezpečnostní ochranu jejich uživatelského rozhraní.

Stopka pro návykové triky: Co všechno zmizí z obrazovek

Zákon nekompromisně zakazuje nebo výrazně omezuje specifické designové prvky, které záměrně vyvolávají závislost. Mezi zakázané techniky patří nekonečné scrollování, které nutí uživatele bezmyšlenkovitě konzumovat obsah hodiny v kuse.

Stopku dostanou také noční notifikace zasílané v pozdních hodinách, například ve 3 hodiny ráno, které narušují spánek dětí. Platformy již nebudou moci využívat algoritmické doporučovací systémy založené na maximalizaci interakce ani manipulativní techniky známé jako temné vzorce.

Nová pravidla se zaměřují na širokou škálu digitálních služeb. Regulace dopadne na sociální sítě, platformy pro sdílení videí, online hry, ale také na čím dál populárnější AI chatboty a virtuální AI společníky.

Francouzské fiasko: Když ústavní soud zastavil plošný zákaz

Evropská unie se při tvorbě této legislativy musela poučit z chyb jednotlivých členských států. Výstražným příkladem se stal francouzský precedent.

Francouzský parlament v červenci 2026 schválil zákon, který měl od září téhož roku zavést plošný zákaz sociálních sítí pro děti pod 15 let. Jenže 14. srpna 2026 Ústavní rada klíčovou část tohoto zákona zrušila jako neústavní.

Podle rozhodnutí soudu představovalo toto opatření nepřiměřený a neúměrný zásah do svobody projevu a práva na komunikaci. Ústavní rada navíc upozornila na vážné porušení soukromí. Plošný zákaz by totiž nutil i dospělé uživatele prokazovat věk před vstupem na běžné weby, přičemž zákonodárce nestanovil jasné limity a záruky pro nakládání s těmito daty.

Francie proto musela ustoupit a 14. září 2026 odeslala Evropské komisi přepracovaný návrh. Ten se namísto plošného zákazu konkrétních platforem zaměřuje na regulaci 10 škodlivých a návykových funkcí, jako je automatické přehrávání videí či noční upozornění.

Cena za bezpečnost: Biometrické skenování a konec anonymity

Ačkoliv jsou cíle nového zákona šlechetné, návrh naráží na tvrdou kritiku ze strany obránců digitálních práv. Organizace jako EDRi a technologické asociace, včetně CCIA Europe, důrazně varují před riziky spojenými s ověřováním věku.

Aby bylo možné věk uživatelů spolehlivě ověřit, bude nutný masivní sběr osobních údajů, včetně občanských průkazů či biometrického skenování obličeje. Tímto způsobem vznikne centralizovaná infrastruktura a databáze, které budou propojovat reálnou identitu uživatelů s jejich online aktivitou.

Pro kybernetické útočníky představují taková úložiště extrémně atraktivní cíl. Úniky dat by pak mohly mít fatální následky pro soukromí milionů dětí i dospělých. A nejen dětí – ověřování věku se totiž dotkne všech uživatelů bez rozdílu.

Realita v praxi: Jak bude vypadat den čtrnáctileté Kláry

Čtrnáctiletá Klára chce používat TikTok a hrát online hry. Podle pravidel EU KIDS Act si nemůže založit standardní samostatný účet. Její otec pro ni musí přes svůj vlastní ověřený profil vytvořit takzvaný miniúčet.

Klára má na tomto účtu automaticky nastavený denní limit na 1 hodinu používání, má zablokované nekonečné scrollování a algoritmus jí nesmí nabízet personalizovaný návykový obsah. Zároveň nemůže přijímat zprávy od cizích uživatelů mimo schválený okruh kontaktů.

Aby otec mohl tento účet spravovat a Klára mohla prokázat, že splňuje věkovou hranici, musí oba projít systémem ověření věku – například naskenováním občanského průkazu otce a biometrickým ověřením obličeje Kláry. To znamená, že platforma získá přístup k jejich citlivým identifikačním údajům.

Hlasy z diskuse: Spása, nebo populistické gesto?

Názory na novou regulaci se v celospolečenské diskusi dramaticky rozcházejí. Slova jednoho z občanů v internetové debatě mluví za vše: „Všechny zákazy začínají tím, že jsou pro dobro lidí. Tady budeme ‚chránit‘ děti, protože je jednodušší zakázat jim mobil než zpřísnit trestní sazby za činy, které jim ubližují. Jako populistické gesto je to hezké…“

Na druhé straně však stojí odborná veřejnost, která v návrhu vidí reálnou šanci na změnu k lepšímu. „Zákazy sociálních sítí nefungují, ale EU Kids Act by mohl. Věříme, že to bude nejvýznamnější legislativa v oblasti online bezpečnosti dětí, jaká kdy byla na úrovni EU představena. Přináší totiž mnohem promyšlenější a diferencovanější přístup než plošný zákaz,“ potvrzuje Dr. Louise Heeran Flynn, odborná asistentka v oblasti vzdělávání učitelů na Trinity College Dublin a členka poradního panelu Evropské komise pro bezpečnost dětí online.

Podle diskusí na sociálních sítích a fórech se rodiče dělí na dva tábory. Část z nich vítá jasná pravidla a technologickou podporu při výchově. Druhá skupina naopak varuje, že stát nemá zasahovat do rodinné autonomie a že každá rodina by měla mít právo rozhodnout sama.