Možná i vy máte doma v zaprášené krabičce po dědečkovi staré kapesní hodinky, které tichým tikotem doprovázely rodinné oslavy za první republiky. Tehdy to byl symbol společenského statusu, dnes jde o fascinující mechanické umění. Pokud na jejich zlatém plášti objevíte jedno konkrétní jméno a uvnitř se skrývá složitý mechanismus, který umí sám odbíjet čas, držíte v ruce hotové jmění. Sběratelé jsou za tyto zachovalé klenoty ochotni zaplatit i šesticiferné sumy, o kterých se našim předkům ani nesnilo. Jak ale poznat, že nejde o obyčejnou cetku, a na co si dát pozor?
Kdo najde doma tyhle staré hodinky po dědovi, může chtít od sběratelů 160 000 Kč
Klenot ukrytý v sametové krabičce: Když hodinky nejen tikaly, ale i zpívaly
Řeč je o legendárních zlatých tříplášťových kapesních hodinkách švýcarské provenience od slavné rodinné manufaktury Audemars Frères. Tyto hodinky, často vyrobené ze 14karátového růžového či žlutého zlata, byly na přelomu 19. a 20. století ztělesněním absolutního luxusu. V českých a československých rodinách se dědily z generace na generaci jako nejcennější rodinné stříbro.
Když takový skvost vezmete do ruky, okamžitě ucítíte váhu poctivé ruční práce. Nešlo jen o obyčejný ukazatel času. Tyto hodinky v sobě ukrývaly neuvěřitelně složité komplikace – integrované stopky (chronograf) a především fascinující bicí mechanismus, takzvanou repetici. Stačilo posunout páčku na boku masivního zlatého pouzdra a hodinky vám libozvučným kovovým tónem doslova vyzpívaly přesný čas, aniž byste se museli dívat na ciferník.
Příběh bratří Audemarsů: Špičková švýcarská tradice, kterou položil ruský krach
Historie značky Audemars Frères (v překladu „Bratři Audemarsové“) se začala psát v malebném švýcarském údolí Vallée de Joux, konkrétně v městečkách Brassus a Ženeva, kolem roku 1885. Firma vznikla jako jedna z nástupnických větví slavné hodinářské dynastie Louis Audemars & Cie, založené již v roce 1811. Bratři Audemarsové vsadili na preciznost, inovace a luxusní design, díky čemuž si jejich hodinky oblíbila tehdejší smetánka po celém světě.
Osud značky se však dramaticky naplnil kolem roku 1910. Klíčový ruský distributor tehdy neuhradil obří pohledávku ve výši 150 000 franků, což firmu uvrhlo do platební neschopnosti a vedlo k jejímu definitivnímu zániku. Právě tato relativně krátká éra existence (1885–1910) však dnes dělá z jejich dochovaných hodinek nesmírně vzácný a vyhledávaný sběratelský artikl.
Detektivní pátrání v zásuvce: Jak poznat skutečný unikát od běžné napodobeniny?
Pokud doma takové hodinky objevíte, musíte se proměnit v detektiva. Prvním krokem je kontrola signatury. Na ciferníku nebo na vnitřním zlatém plášti (tzv. prachovce) musí být jasně vyryto „Audemars Frères Brassus & Genève“. Pozor na častý omyl: nezaměňujte je s dodnes fungující ultra-luxusní značkou Audemars Piguet – jde o dvě zcela odlišné historické větve!
Dále se zaměřte na stav smaltovaného ciferníku, který nesmí mít praskliny, a na funkčnost tlačítek chronografu a bicího mechanismu. Skutečně vzácné kusy mají složité čtvrťové či minutové bití.
Hodinky od Audemars Frères jsou ukázkou špičkového hodinářského řemesla přelomu století, ale jejich tržní hodnota je dnes často uměle nadhodnocována kvůli parazitování na jménu Audemars Piguet. Pokud hodinky nemají doložitelnou unikátní provenienci – jako měly například zlaté Audemars Frères patřící americkému prezidentovi F. D. Rooseveltovi, které se v Christie’s vydražily za desítky tisíc dolarů – jedná se o sice krásný, ale na prodej velmi těžký sběratelský artikl. Klíčový je stav: jakýkoliv zásah neodborného hodináře nebo poškození smaltovaného číselníku sráží hodnotu o desítky procent dolů. — soudní znalec v oboru starožitností a historických časoměrných přístrojů
Jaká je reálná cena a kde tento rodinný poklad bezpečně zpeněžit?
Zatímco na internetu občas narazíte na bombastické titulky slibující okamžitou výplatu čtvrt milionu korun na ruku, realita je o něco střízlivější, přesto však úchvatná. Pokud jsou hodinky v excelentním, plně funkčním stavu bez škrábanců, jejich reálná sběratelská hodnota na českém trhu se pohybuje mezi 130 000 Kč a 160 000 Kč. V případě poškození či nefunkčního stroje však cena padá k hodnotě samotného zlata (kolem 40 000 až 55 000 Kč), protože oprava takto složitého mechanismu je extrémně nákladná a vyžaduje ruční výrobu nesehnatelných dílů.
Tyhle bombastické články miluju. Člověk pak získá pocit, že má doma poklad, běží do nejbližšího starožitnictví a tam ho vyvedou z omylu. Buď mu nabídnou 30 tisíc za váhu zlata, nebo ho pošlou domů, protože opravit nefunkční bití u takhle složitého stroje v Česku umí asi tak pět lidí a řeknou si za to nesmysl. Prodat to za čtvrt milionu ‚ihned‘ je naprostá utopie. — diskuse na tuzemském hodinářském portálu Chronomag
Pokud se přesto rozhodnete tento klenot prodat, nejlepší cestou jsou specializované aukční domy nebo prověřené portály jako Aukro, kde můžete oslovit širokou komunitu nadšenců. Zkuste prohledat staré krabičky po předcích – možná právě vám na dně šuplíku tiká zapomenuté švýcarské bohatství! Máte doma podobné starožitné hodinky, nebo dáváte přednost moderním technologiím?