Češi posílají do vesmíru družici se svinovacím metrem z hobymarketu. Vynese jí Falcon 9 společnosti SpaceX

Martin Procházka 16. července 2026 14:14 • 5 min. čtení
SpaceX Dragon spacecraft in orbit, highlighting advanced space technology with cloud backdrop.
Zdroj obrázku: Photo by SpaceX on Pexels

Úterý 7. července 2026, 09:12 SELČ. Z kalifornské základny Vandenberg startuje raketa Falcon 9 s nákladem, který vás dostane. Dva malé satelity z bývalého Československa nesou příběhy, které se vymykají všemu, co jste o vesmírné technice slyšeli. Jeden z nich má anténu z hobbymarketu. Druhý ukrývá v srdci verše o věčné lásce. Co přesně se odehraje, až tyto družice začnou kroužit nad Zemí?

Společný let k hvězdám

Start mise Transporter-17 společnosti SpaceX proběhl naprosto přesně podle plánu. První stupeň nosné rakety Falcon 9 s označením B1097 se odlepil od země ke svému jedenáctému letu a vynesl na oběžnou dráhu celkem 81 družic. Mezi nimi byly i dva technologické klenoty z bývalého společného státu, které byly do vesmíru vypuštěny pomocí pružinového mechanismu od společnosti Exolaunch.

Přestože se v některých médiích objevily nepřesné informace o čase startu, skutečnost je taková, že raketa se k nebi vznesla přesně v 09:12 SELČ. Tento okamžik znamenal vyvrcholení letitého úsilí desítek nadšených lidí.

KOSTKA: Brněnský studentský zázrak s metrem z hobbymarketu

Českou stopu v této misi reprezentuje družice KOSTKA, kterou vyvinul studentský tým YSpace z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Vývoj tohoto malého satelitu trval přibližně tři roky intenzivní práce, která začala v roce 2023.

Pro studenty to byla neocenitelná škola života, kdy museli vyřešit stovky technických problémů a skloubit studium s náročným kosmickým inženýrstvím.

Často se o těchto družicích mluví jako o zařízeních velikosti Rubikovy kostky, což je však velmi nepřesné zjednodušení. Standardní nanosatelit typu 1U CubeSat má rozměry 10 × 10 × 11,3 cm a hmotnost kolem jednoho kilogramu. Jeho objem je tak ve skutečnosti více než pětkrát větší než u známé hlavolamové kostky, což inženýrům poskytuje drahocenný prostor pro vědecké přístroje.

Největší kuriozitou družice KOSTKA je její experimentální anténa. Ta je totiž vyrobena z upraveného svinovacího metru, což ukazuje na neuvěřitelnou českou vynalézavost.

Kromě testování této antény bude družice měřit rádiové rušení v radioamatérském pásmu a testovat bezpečné aktualizace softwaru od startupu SkyUpdate.

Nanosatelit, autor: Spacemanic

Jak vypadá běžný den družice KOSTKA ve vesmíru?

KOSTKA obíhá Zemi na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 550 kilometrů závratnou rychlostí přibližně 27 000 km/h. Jeden oběh jí trvá pouhých 96 minut, takže naši planetu obletí patnáctkrát za jediný den.

Během letu nad kontinenty její palubní přijímač neustále skenuje radioamatérské pásmo a zaznamenává úroveň elektromagnetického šumu.

Pouze dvakrát až čtyřikrát za den se však družice dostane do přímé viditelnosti pozemní stanice v Brně. Toto komunikační okno trvá pouhých 10 minut. V tu chvíli musí KOSTKA bleskově odeslat všechna naměřená data a telemetrii o stavu svých systémů, které studenti v řídicím středisku okamžitě analyzují.

Mimo tato okna pak družice slouží jako digitální opakovač pro radioamatéry z celého světa.

O nových českých cubesatech už skoro nikdo nemá chuť psát, ale tento by zapadnout bez povšimnutí nemusel, třeba už jen proto, že ho zkonstruovali, vyrobili a budou provozovat studenti a zaměstnanci mé alma mater VUT Brno, členové sdružení Yspace. Velká gratulace do Brna!

MARÍNA: Slovenská družice s duší básníka

Druhým hrdinou tohoto startu je slovenská družice MARÍNA, která váží 1,2 kilogramu. Tento projekt iniciovala slovenská společnost Satellites With Meaning pod vedením Borise Procíka a Charlese Hodossyho. Technickou realizaci zajistila česká společnost Spacemanic a provozovatelem se stala Letecká fakulta Technické univerzity v Košicích.

MARÍNA v sobě spojuje špičkovou vědu a hlubokou národní symboliku. Na deskách plošných spojů uvnitř družice jsou totiž vyleptané verše z legendární milostné básně Marína od Andreje Sládkoviče.

Tento romantický detail dává chladnému kusu křemíku a kovu skutečnou lidskou duši, která bude obíhat kolem naší planety až po dobu čtyř let.

Hlavním vědeckým úkolem slovenské družice je však měření kosmického záření a sledování vesmírného počasí v reálném čase. K tomu využívá špičkový detektor MiniPIX SPACE od české společnosti AdvaSpace.

Tento detektor vychází ze stejné rodiny čipů Timepix, které byly úspěšně vyslány k Měsíci na palubě lodi Orion v rámci mise NASA Artemis II dne 2. dubna 2026.

Cílem mise MARÍNA je ověřit technologie pro budoucí globální komerční službu předpovědi vesmírného počasí a otestovat obchodní model prodeje těchto cenných dat. Jde o obrovský krok vpřed pro celý region.

Nejnovější články