Sednete za volant, nastartujete a z palubní desky se na vás zaměří neviditelný paprsek infračervené kamery. Evropská unie nařídila novou technologii, která nekompromisně hlídá každý váš pohled mimo silnici. Zatímco úředníci slibují záchranu životů a absolutní soukromí, nezávislé testy a skandály ze zámoří odhalují mrazivou realitu o tom, co se s daty z moderních aut ve skutečnosti děje.
Nové automobily v EU musí sledovat vaši tvář. Nový kontroverzní zákon platí od července 2026
Od 7. července 2024 platí pro všechna nově registrovaná vozidla v Evropské unii přísné nařízení známé pod zkratkou GSR II (General Safety Regulation II). Tato legislativa přinesla do našich aut technologii, která ještě nedávno patřila do sci-fi filmů.
Systém sledování únavy řidiče (DDAW), který byl pro nové typy vozidel povinný již od července 2022, nyní doplňuje ještě přísnější hlídač. Tím je systém sledování nepozornosti řidiče (ADDW), jehož homologace začala v červenci 2024 a pro všechna nová auta bude povinná od července 2026.
Tento systém využívá aktivní infračervené kamery a senzory, které nepřetržitě analyzují směr vašeho pohledu a pozici hlavy. Jakmile se podíváte jinam než na silnici před sebou, auto okamžitě reaguje.
Tři sekundy a dost: Jak systém funguje v praxi?
Celý proces se aktivuje, jakmile vaše rychlost překročí hranici 20 km/h. Pokud jedete pomaleji (mezi 20 a 50 km/h), systém vám toleruje odvrácení pohledu na 6 sekund.
Při dálničních rychlostech nad 50 km/h se však limit dramaticky zpřísňuje na pouhých 3,5 sekundy. Pokud tento časový úsek překročíte, auto spustí varovný signál.
Představte si modelovou situaci: Řidič nového automobilu jede po dálnici rychlostí 110 km/h. Na středovém dotykovém displeji infotainmentu se pokouší nastavit trasu v navigaci. Protože se na displej dívá nepřetržitě po dobu 4 sekund, infračervená kamera systému ADDW umístěná na sloupku řízení detekuje, že jeho pohled opustil zónu vozovky na dobu delší než povolený limit 3,5 sekundy.
Auto okamžitě spustí pronikavé pípání a na přístrojové desce bliká červená ikona s výzvou ke sledování vozovky. Jakmile řidič vrátí pohled na silnici, systém utichne a data o tomto pohledu se nikam neuloží ani neodešlou.

Strach z Velkého bratra versus záchrana životů
Mezi řidiči tato novinka vyvolává vlnu odporu a obav z neustálého vyrušování. Jak píše jeden z řidičů v diskusi pod článkem o nové legislativě: „Zase další otravný asistent, který bude neustále pípat, když se na vteřinu podívám na krajnici nebo na navigaci. Už teď ty systémy v nových autech dělají spoustu falešných poplachů, pletou si mrknutí s mikrospánkem a jenom řidiče stresují. Za chvíli nás ty auta budou rovnou i pokutovat a posílat to na úřady“.
Na druhé straně barikády stojí odborníci, kteří poukazují na nepopiratelný přínos pro bezpečnost. „Smyslem postupně zaváděných prvků těchto evropských nařízení je bezpečnější provoz pro všechny účastníky – řidiče, spolujezdce, chodce i cyklisty. I při rostoucí intenzitě dopravy se dlouhodobě daří snižovat počet obětí na silnicích a nové bezpečnostní prvky a asistenti dále tento trend podporují“, říká Alena Mühl z Ministerstva dopravy ČR.
Kromě sledování pohledu k tomu přispívá i povinné pokročilé nouzové brzdění (AEB), které od července 2024 musí v nových vozech detekovat nejen auta, ale i chodce a cyklisty.
Kde končí vaše soukromí? Mýty a tvrdá realita
Kolem kamer v interiérech aut se šíří řada mýtů. Internetová média často tvrdí, že Evropská unie neposkytla jasné informace o tom, jak budou citlivá data zpracovávána.
Pravdou však je, že evropské nařízení (EU) 2019/2144 v bodě odůvodnění 14 striktně nařizuje fungování v takzvané uzavřené smyčce (closed-loop). To znamená, že data se zpracovávají výhradně lokálně v reálném čase, nesmí se nikam odesílat, nesmí být zpřístupněna třetím stranám a musí být okamžitě smazána. Nařízení navíc výslovně zakazuje využívání jakýchkoliv biometrických údajů včetně rozpoznávání obličeje.
Jenže zatímco evropská legislativa chrání řidiče na papíře, globální realita automobilového průmyslu ukazuje odvrácenou tvář. Nezávislá analýza soukromí v autech, kterou v září 2023 zveřejnila organizace Mozilla Foundation pod názvem Privacy Not Included, přinesla šokující zjištění.
Všech 25 analyzovaných globálních automobilových značek zcela selhalo v ochraně soukromí spotřebitelů. Výzkum odhalil, že celých 84 % značek sdílí nebo dokonce prodává osobní data uživatelů třetím stranám.
Skandál v USA: Žaloba za tajný prodej dat pojišťovnám
Že nejde o plané obavy, potvrzují i nedávné právní kroky ve Spojených státech. V červnu 2024 zahájil generální prokurátor Texasu Ken Paxton rozsáhlé vyšetřování několika předních automobilek, mezi nimiž byly GM, Ford, Hyundai či Toyota. Podezření bylo vážné: tajný sběr a následný prodej dat o chování řidičů pojišťovnám, které pak mohly na základě těchto informací zvyšovat pojistné.
Celý spor vygradoval v srpnu 2024, kdy stát Texas podal oficiální žalobu na koncern General Motors (GM). Žaloba viní automobilku z nezákonného sběru a prodeje dat o jízdě více než 1,5 milionu řidičů, a to bez jejich vědomého souhlasu.
Moderní auta se tak stávají mocným nástrojem sledování, kde hranice mezi záchranou života a ztrátou soukromí zůstává extrémně tenká.