Novozélandský startup Zenno Astronautics úspěšně otestoval průlomovou technologii, která může změnit pravidla kosmických letů. Jejich systém Supertorquer dokáže udržovat satelity na správné pozici bez kapky paliva – stačí mu magnetické pole Země a sluneční energie. Tato inovace slibuje levnější mise a otevírá cestu k budoucím expedicím na Měsíc i Mars.
Každý satelit kroužící kolem naší planety musí neustále bojovat s gravitací. Aby nespadl zpět na Zem, potřebuje udržovat dostatečnou rychlost a pravidelně korigovat svou polohu. Doposud to znamenalo jednu věc – spotřebovávat palivo z omezených zásob na palubě.
Konec éry klasických pohonů
Tradiční satelitní trysky fungují na dvou principech. Chemické motory spalují hořlavé látky a vyvrhávají je tryskou ven, elektrické systémy zase mění palivo na kinetickou energii pomocí elektřiny. Oba přístupy však sdílejí stejný problém – zásoby paliva jsou omezené a jakmile dojdou, satelit se stává neovladatelným.
Novozélandská firma Zenno Astronautics přichází s řešením, které tento základní problém odstraňuje. Jejich technologie nazvaná Supertorquer využívá supravodivé magnety a magnetické pole Země k manipulaci s orientací a polohou družice. Žádné palivo, pouze solární energie a fyzikální principy.
„Energie je jedna věc, které je ve vesmíru hojně, a můžete ji použít k napájení magnetu a vytvoření magnetického akceleračního zařízení. Dává vám zrychlení bez paliva“, říká Max Arshavsky, zakladatel a generální ředitel společnosti Zenno Astronautics.
V listopadu loňského roku odstartoval systém Supertorquer do vesmíru na palubě satelitu Mira od společnosti Impulse Space. Raketa SpaceX ho vynesla v rámci sdílené mise, která dopravovala více nákladů najednou. A výsledky nepřišly dlouho – technologie splnila očekávání a dokázala přesně změnit orientaci družice podle příkazů ze Země.
Princip fungování je elegantně jednoduchý. Několik supravodivých magnetů je rozmístěno podél různých os satelitu. Když se aktivují pomocí energie ze solárních panelů, vytvoří magnetické pole, které vstupuje do interakce s přirozeným magnetickým polem naší planety. Precizní kontrola nad intenzitou a směrem tohoto pole umožňuje řídit natočení družice v prostoru.
Technická výzva: Chlazení v kosmickém vakuu
Supravodivé materiály mají jednu zásadní podmínku – fungují pouze při extrémně nízkých teplotách. Na Zemi se k jejich chlazení používají kryogenní kapaliny, což pro kosmické aplikace není praktické řešení. Navíc i ve vakuu vesmíru se satelity zahřívají slunečním zářením až na 20 stupňů Celsia.
Inženýři ze Zenno vyřešili tento problém sofistikovaným tepelným čerpadlem a rozsáhlou izolací. Jejich systém dokáže udržovat magnetické cívky při teplotě 77 kelvinů (přibližně -196 stupňů Celsia) a ve špičce spotřebovává pouhých 48 wattů. To je energie srovnatelná se spotřebou běžné LED žárovky.
Vize budoucnosti: Od Měsíce až k ochraně před zářením
Startup nemá v plánu zastavit se u pouhého udržování orientace satelitů. Jejich ambice sahají mnohem dál – chtějí technologii rozšířit tak, aby umožnila dokovací manévry kosmických lodí nebo dokonce transport k Měsíci a Marsu, vše pouze na solární energii.
Max Arshavsky jde ve svých vizích ještě dál. Navrhuje, že supravodivé magnety by mohly vytvářet magnetické štíty – jakési „deštníky magnetických polí“, které by chránily astronauty před nebezpečnými úrovněmi kosmického záření. To by mohlo řešit jeden z nejzávažnějších problémů dlouhodobých kosmických misí.
Proč je to důležité
Současné satelity mají omezenou životnost právě kvůli zásobám paliva pro manévrovací trysky. Jakmile palivo dojde, i dokonale funkční družice se stává kosmickým odpadem. Technologie bez spotřeby paliva by mohla prodloužit provozní dobu satelitů o roky, snížit náklady na mise a umožnit složitější manévry, které by s omezenými zásobami paliva nebyly možné.
Otázkou zůstává, jak daleko může tato technologie zajít. Magnetické pole Země slábne se vzdáleností, což může omezovat použití pro mise do vzdálenějšího vesmíru. Startup však zůstává optimistický a pokračuje ve vývoji.
První úspěšný test na oběžné dráze je každopádně slibným začátkem. Ukazuje, že alternativní přístupy k pohonu ve vesmíru nejsou jen teoretickými koncepty, ale funkčními technologiemi připravenými měnit způsob, jakým lidstvo prozkoumává kosmos.
Dubnová aktualizace ChatGPT měla uživatelům usnadnit život díky vylepšené paměti. Místo toho se pro některé stala začátkem noční můry. Chatbot si najednou pamatoval každý detail z minulých konverzací a začal se fixovat na intimní problémy uživatelů. Odborníci varují před nebezpečím hyperpersonalizace umělé inteligence.
Stojíte na letišti, v ruce držíte pasy, děti se těší na moře a vy se nemůžete dočkat zaslouženého odpočinku v pětihvězdičkovém hotelu. Jenže u odbavovací přepážky se dozvíte krutou pravdu.
Vložíte do úst kousek čokolády, který se při prvním skousnutí chová jako křehká sušenka, ale vzápětí se rozplyne s nevídanou intenzitou. Většina lidí věří, že jídlo z 3D tiskárny musí chutnat uměle. Pravda? Zcela opačná.
Stačil by jediný silnější záblesk na Slunci a moderní svět by se během několika desítek hodin ocitl v naprosté tmě bez navigace a komunikace. Nad našimi hlavami totiž tiká neviditelná časovaná nálož, jejíhož výbuchu se vědci obávají čím dál více.
Ležíte na slunné pláži v Řecku, scrollujete sociální sítě a věříte, že jste v bezpečí unijní regulace. Telefon v kapse tiše přepíná signál. Nic netuší, nic necítíte. A pak přijde účet, ze kterého vám spadne čelist.
Tisíce lidí v pěti evropských zemích čelí neviditelné hrozbě. Stačilo nakoupit na oblíbeném e-shopu a jejich osobní údaje skončily v cizích rukou. Útočníci teď znají jejich jména, telefony i zákaznická čísla, přestože samotný systém obchodu nikdo nehacknul.
Koupíte si nejmodernější telefon planety a o dvanáct měsíců později zjistíte, že jste přišli o desítky tisíc korun. Apple chystá svůj dosud nejodvážnější tah – skládací iPhone Ultra. Technologičtí nadšenci netrpělivě vyhlížejí revoluci, jenže neúprosná čísla z trhu s použitým zbožím varují před extrémním propadem hodnoty.
Když finská firma Polar Night Energy spustila svůj revoluční systém, mnozí zírali s nedůvěrou. Dokáže obyčejný materiál uchovat spalující žár až do mrazivé zimy? A co když vám řekneme, že většina toho, co jste o této technologii slyšeli, je polopravda?
Osm let jsme trpělivě čekali, až nám hlasový asistent dovolí promluvit. Jako s vysílačkou. Řeknete větu, zmáčknete tlačítko, počkáte. Teprve pak přijde odpověď. S GPT-Live-1 a GPT-Live-1 mini, které OpenAI vypustilo 8. července 2026, tahle éra definitivně končí. Skákat do řeči? Konečně ano Plně duplexní architektura znamená jednu věc: můžete AI kdykoliv přerušit. Systém to […]
Každý den riskujeme své soukromí, když cizím lidem na internetu dáváme své telefonní číslo. WhatsApp se nyní rozhodl tuto největší slabinu jednou provždy vyřešit. Co však mnozí netuší: žijí v nebezpečném omylu o tom, co je skutečně dostupné právě teď.
Mobily jsou stále tenčí, displeje jasnější a procesory výkonnější. Přesto od nich čekáme, že vydrží na jedno nabití celý den. Nová technologie baterií slibuje revoluci – víc energie na menším prostoru. Ale co to znamená pro běžného uživatele?
Když se internet začne zpomalovat, první myšlenka vede k poskytovateli. Jenže někdy je problém mnohem blíž - třeba za stěnou. Příběh o tom, jak odhalit nechtěného návštěvníka ve vlastní Wi-Fi síti.
