Číňani uspořádali šílenou soutěž. Něco takového tu ještě nebylo

Tiangong Ultra proletěl cílem v čase 8,86 sekundy. Finálový souboj pak vyhrál Tianjiao s neuvěřitelných 8,64 sekundy. Oba stroje pokořily legendární devítku Usaina Bolta, který drží lidský rekord 9,58 sekundy.

Není to sen. Není to počítačová simulace. Druhý ročník Světových her humanoidních robotů v Pekingu právě přepsal dějiny fyzických možností člověka. A udělal to s přehledem.

Když se z ledoběžeckého oválu stala aréna budoucnosti

Od 22. do 26. srpna 2026 se Národní rychlobruslařský ovál, přezdívaný „Ice Ribbon“, proměnil v technologické bojiště. Místo bruslařů na ledě se po tartanové dráze řítily stroje s kovovými končetinami.

Sprint na stovku nebyl jediným šokem. Na čtyřstovce dominoval model Tiangong Ultra / Omni s časem 38,15 sekundy – lidské maximum činí 43,03 sekundy. Patnáctistovku ovládl tým Tianzhuo za 2 minuty a 21,64 sekundy. A skok vysoký z místa? Tiangong Ultra překonal laťku ve výšce 3,40 metru, což je téměř o metr víc než lidský rekord s rozběhem.

Diváci v hledišti zírali. Někteří tleskali, jiní jen nevěřícně kroutili hlavami. Jeden z přítomných pamětníků později napsal na sociální sítě: „Pokud se olympiáda změní v tohle, nebudu se obtěžovat zapínat televizi. Na druhou stranu, sledovat ty roboty, jak padají a narážejí do zdí, je neskutečná zábava – je to jako pít čtyři lahve vína ve dvě ráno a snažit se jít domů.“

Čínská lavina: 96 procent všech startujících

Letošní ročník zaznamenal masivní nárůst zájmu. Do Pekingu dorazilo 666 týmů – nárůst o 138 procent oproti premiérovému ročníku v roce 2025, kdy startovalo 280 týmů. Celkem se na startovní listiny zapsalo 2 056 robotických „atletů“ ze 16 zemí a regionů šesti kontinentů.

Čísla však odhalují jasnou dominanci. Z celkového počtu 2 056 robotů jich hned 1 975 pocházelo z Číny. To je přibližně 96 procent všech startujících. USA, Německo, Japonsko či Brazílie vyslaly jen symbolické výpravy.

Celou akci zaštiťovala silná koalice: Lidová vláda města Pekingu, China Media Group, Světová organizace pro robotickou spolupráci a Mezinárodní rada RoboCup pro Asii a Tichomoří. Politická i technologická prestiž byla na stole.

Robot Home: Městečko pro tisíc pět set strojů

Pro potřeby tisíců strojů vyrostla speciální robotická vesnice nazvaná „Robot Home“. Toto technologické městečko dokázalo v jeden okamžik ubytovat více než 1 500 robotů a nabíjet minimálně 1 200 baterií současně.

Proces registrace a odbavení jednoho stroje nezabral více než 30 sekund. Bezproblémový chod zajišťovala extrémně rychlá síť 5G-Advanced, na jejímž vývoji se podílely společnosti China Unicom a Huawei.

Tato infrastruktura poháněla speciální velitelský systém pro robotické soutěže. Platforma dokázala koordinovat stroje desítek různých značek v reálném čase během 1 301 plánovaných zápasů a relací. Žádné zpoždění. Žádný výpadek.

Mýty versus realita: Autonomie není samozřejmost

Kolem her se rychle vyrojila řada polopravd. Mnozí se domnívali, že se tato událost konala souběžně s klasickou lidskou olympiádou. Ve skutečnosti se však v srpnu 2026 žádné olympijské hry nekonaly.

Dalším mýtem byla představa, že všichni roboti fungovali zcela bez lidského zásahu. Pravdou je, že plná autonomie byla striktně vyžadována pouze u vybraných disciplín – sprinty, fotbal. U jiných náročných úkolů, například u překážkové dráhy na 400 metrů nebo u kickboxu, byla povolena teleoperace člověkem.

Tento způsob řízení však rozhodčí penalizovali bodovými srážkami. Celkem se soutěžilo v 51 disciplínách, z nichž 30 bylo čistě sportovních a 21 tvořily praktické testy v simulovaném reálném prostředí.

Když rozhodují milimetry: Test s bобem

Skutečným testem technologické vyspělosti nebyly jen rychlé běhy, ale disciplíny zaměřené na extrémní přesnost. Příkladem za všechny byl test jemné motoriky s robotem vybaveným obratnou rukou OmniHand od společnosti AGILINK, kterou vede generální ředitel Qiao Tianjie.

V této disciplíně musel robot bez jakékoliv lidské pomoci identifikovat drobné sójové boby o průměru pouhých 5 milimetrů rozptýlené na stole. Pomocí integrovaného vizuálního senzoru zaměřil cíl, pokročilý algoritmus navedl robotickou paži a ruka OmniHand s 16 stupni volnosti uchopila bob pinzetou.

Robot pak musel drobný předmět bezpečně přenést a uvolnit do určené nádoby v časovém limitu 5 minut. Úkol, který zní jednoduše, ale vyžaduje koordinaci na úrovni lidské ruky. A stroje to zvládly.

Od virálních pádů k průmyslové revoluci

Reakce veřejnosti na tyto výkony jsou smíšené, ale nesmírně živé. Podle komentářů na sociálních sítích jsou právě momenty selhání tím, co dělá z her virální senzaci. Roboti padají, narážejí do zdí, ztrácejí rovnováhu. A diváci to milují.

Odborníci však vidí za sportovními výkony mnohem hlubší význam. Jak upozorňuje Wang Peng, přidružený výzkumný pracovník Pekingské akademie společenských věd: „Loni to bylo o tom, zda roboti vůbec dokážou dokráčet nebo dobehnout do cíle. Letos je to o tom, zda dokážou splnit komplexní úkol.“

Podle něj i dalších expertů, jako je Chen Jing, viceprezident Výzkumného institutu pro technologie a strategii, je hlavním cílem her vytvořit standardy, které umožní těmto strojům odejít ze sportovišť přímo do továren a našich domácností. Není to show. Je to zkušební laboratoř budoucnosti.