Českem se šíří nový podvod. Prvně pošlou 250 Kč. Naletělo už tisíce lidí

Telefon zazvoní, na displeji je číslo, které neznáš. Místo živého člověka ale slyšíš nahraný hlas. Oznamuje, že pro tebe existuje pracovní příležitost nebo snadný přivýdělek, a vybízí tě, ať se ozveš na WhatsAppu. Žádné podrobnosti, žádná jména. Právě tahle strohost je součástí plánu.

Krátký hovor, který o tobě prozradí víc, než tušíš

Podobné telefonáty se objevují opakovaně i v Česku a Slovensku. Už v srpnu 2025 na ně redakce Vosveteit.sk upozorňovala, tehdy volala hlavně čísla s českou a rakouskou předvolbou. Úřady nyní hlásí další vlnu. Samotný hovor je záměrně krátký, detaily přijdou až ve zprávách.

Rozsah problému ukazuje Velká Británie. Tamní úřad na ochranu údajů ICO řeší prudký nárůst stížností na automatické hovory, které lidi směřují na WhatsApp. Jen za září jich dostal více než 3 600, nejvíc za posledních pět let a téměř třikrát tolik než v červenci. ICO zároveň připomíná, že stížnosti zachycují jen špičku ledovce a podobné hovory mohou dostávat miliony lidí.

Podvodníci zatím nic nechtějí. Jejich cílem je zjistit, zda číslo žije a zda na nabídku odpovíš. U automatických kampaní jim stačí malý zlomek z tisíců obvolaných. K tomu využívají spoofing, tedy podvržení čísla volajícího, takže hovor může vypadat jako slovenský nebo český, přestože přichází odjinud. Na WhatsApp nebo Telegram lidi přesouvají i proto, že tyto aplikace používají koncové šifrování, což zpětné dohledání komunikace komplikuje.

Po přesunu už přichází konkrétní nabídka. Odpovídá člověk nebo bot a slibuje peníze za lajkování videí, sledování profilů, psaní recenzí či zpracování objednávek. Často se zneužívají jména známých platforem, třeba TikToku nebo YouTube, aby práce působila jako legitimní marketing. Vlastní peníze nikdo nežádá hned. Nejdřív musíš uvěřit, že systém funguje.

Deset eur jako návnada: co jsme zažili zevnitř

Podobné schéma redakce Vosveteit.sk prošla na vlastní kůži. Při jedné falešné nabídce pokračovala v komunikaci a dostala se do telegramové skupiny s více než 100 účty. Organizátoři se vydávali za reklamní agenturu a lákali na výdělek 50 až 350 eur denně za lajkování a sledování profilů na Instagramu.

Na začátku nechtěli ani cent. Po splnění jednoduchých úkolů dorazilo na účet 250 Kč, později další drobné odměny. Právě tohle dělalo past přesvědčivou, protože peníze skutečně přišly. Pak se však úkoly změnily: měli jsme sami platit. Organizátoři tvrdili, že stačí koupit produkt, který obchodník odkoupí zpět s provizí, a čím větší vklad, tím vyšší zisk. Prvních deset eur sloužilo jen jako investice do důvěry. Když oběť později pošle stovky, náklady se podvodníkům rychle vrátí.

Skupina působila živě. Lidé hlásili splněné úkoly, chlubili se částkami a někteří psali, že zpočátku váhali, ale po první platbě změnili názor. Čtenář tak nevidí jednoho neznámého, ale desítky potvrzení, že vše funguje. Z chatu přitom nepoznáš, kdo je skutečný a které účty ovládají organizátoři. V jiné skupině se čtyřiceti profily, které se vydávaly za Slováky, mělo slovenské jméno jen pár členů. Na otázku, proč vložit vlastní peníze, měl administrátor vysvětlení hned po ruce.

Stejný vzorec popisuje i Národní banka Slovenska. Skupiny na Telegramu či WhatsAppu mohou být plné zfalšovaných výpisů, vymyšlených zisků a referencí, které budí dojem výnosného byznysu. Fotky plateb ani pochvaly ostatních tak o poctivosti nabídky nic nedokazují.

Chvíle, kdy se past zavře

Že úvodní výplata není důkazem pravosti, potvrzuje i Finanční zpravodajská jednotka Prezídia Policejního sboru. Ve výroční zprávě za rok 2025 popisuje lidi, kteří po nevyžádané investiční nabídce posílali dlouholeté úspory, někdy i půjčené peníze. Zároveň ale dostávali menší platby, což v nich budilo pocit, že skutečně vydělávají. U falešných pracovních nabídek funguje těch pár eur na začátku úplně stejně.

Zlom nastává ve chvíli, kdy už nemáš jen plnit úkoly, ale začít platit. Najednou je potřeba dobít účet, koupit produkt, poslat kryptoměnu nebo zaplatit poplatek, bez něhož se prý k vydělaným penězům nedostaneš. Tehdy nic neposílej a kontakt zablokuj. Pokud ti přijde aplikace nebo soubor APK, neinstaluj ho. Grafy, rostoucí zůstatek ani vzhledné rozhraní nedokazují, že za nimi stojí skutečná firma nebo že peníze na obrazovce existují.

Podvodníci počítají s tím, že když přijde řada na tvůj vklad, budeš jim věřit víc než na začátku. Kdyby ti někdo dnes poslal pár eur za lajkování videí, poznal bys, že jde o návnadu?