Google právě zpřístupnil všem nástroj, který pomůže zjistit, zda je fotka či video reálné, nebo AI

Když dnes narazíš na obrázek nebo video, které vypadá podezřele dokonale, máš problém. Umělá inteligence pokročila natolik, že běžné oko už nedokáže rozlišit, co je skutečné a co vygenerované. Zkažené prsty, divné stíny nebo nesmyslné detaily? Ty už dávno nejsou pravidlem.

Google proto otevřel všem uživatelům nástroj SynthID Detector, který umí prověřit fotografie, videa i zvukové nahrávky. A dělá to jinak, než by sis možná myslel – nesnaží se hádat podle vzhledu, ale hledá v souboru digitální otisk zanechaný při vytváření.

Jak funguje neviditelná značka, kterou AI zanechává v souborech

Princip je jednoduchý: nahraješ podezřelý soubor na synthid.com, přihlásíš se účtem Google, OpenAI nebo Apple a systém začne pátrat. Nehledá přitom typické chyby generovaných obrázků, ale watermark vložený přímo do dat při jejich vzniku.

Tuto značku neuvidíš ani neuslyšíš. U fotografií a videí se zapisuje do obrazových informací, u zvuku zase do audiostopy. Podle Googlu má vydržet i běžné úpravy – oříznutí, filtr, kompresi do MP3, změnu rychlosti přehrávání nebo snímkové frekvence.

Pozor ale na jeden častý omyl: SynthID není viditelné logo v rohu obrázku. Google u některého AI obsahu umožňuje odstranit viditelný vodoznak, zatímco neviditelný digitální podpis v souboru zůstává.

Nástroj poprvé ukázal Google DeepMind už v roce 2023, ale od 7. října 2026 je dostupný globálně v angličtině pro kohokoli. Do té doby se k němu dostali hlavně novináři, výzkumníci a vybraní uživatelé. Denně zvládne systém asi 10 bezplatných kontrol na uživatele, aby se předešlo přetížení.

Nejen Google – značku používají i OpenAI, NVIDIA nebo Kakao

Veřejná verze detektoru už není vázaná jen na Google. Firma potvrzuje, že dokáže rozpoznat i obsah vytvořený nástroji od OpenAI, NVIDIA a Kakao, pokud příslušný výstup obsahuje podporovaný watermark. V budoucnu se má přidat Apple.

Google sám tuto značku automaticky vkládá do výstupů ze svých modelů Gemini, Veo nebo Lyria. Od představení technologie v roce 2023 označil více než 180 miliard obrázků a videí a objem zvukových nahrávek odpovídající zhruba 240 tisícům let materiálu.

OpenAI potvrzuje používání SynthID u podporovaného obsahu ze svých nástrojů, ale zároveň pracuje i s jiným standardem – Content Credentials založeným na C2PA. Neznamená to však, že každý soubor vytvořený přes OpenAI bude značku obsahovat. Záleží na konkrétním produktu, modelu, typu souboru i způsobu exportu.

Google technologii SynthID integroval také přímo do Vyhledávání, prohlížeče Chrome či aplikace Gemini. Tam stačí nahrát soubor a zeptat se, jestli jej vytvořila AI od Googlu. Na rozdíl od samostatného webového detektoru je však toto ověřování omezeno pouze na vlastní modely firmy. Vestavěné nástroje přitom zpracují denně přes milion takových požadavků.

Když detektor nic nenajde, ještě to neznamená, že jde o realitu

Tady přichází zásadní omezení. Pokud SynthID watermark najde, máš poměrně jasnou stopu, že soubor prošel podporovaným AI systémem. Pokud ho ale nenajde, výsledek už tak jednoznačný není.

Autor mohl použít generátor, který SynthID vůbec nepoužívá. Soubor také mohl projít výraznější úpravou, konverzí nebo kompresí, při které se signál poškodil natolik, že jej detektor už nerozpozná.

Výsledek „watermark nenalezen

SynthID tedy neřeší problém falešného obsahu úplně. Mění ale způsob, jakým ho dokážeme prověřovat. Namísto hádání podle podezřelých detailů na obrázku se díváme přímo na technickou stopu, kterou v něm zanechal generátor.

Při podezřelé fotografii proto stále pomůže dohledat její původ, podívat se na první zveřejnění nebo použít zpětné vyhledávání. Google má k tomu i nástroje pro prověření historie a původu fotografie. Poslední slovo tak nemá detektor, ale zdravý rozum a pečlivá kontrola.