Kolik zaplatíte za nový iPhony v Česku a kolik ve světě? Je to smutné, ale vyplatí se zaletět si pro ně jinam

Ctirad Veselý dnes 17:21 • 4 min. čtení
Zdroj obrázku: Apple

Češi za nové iPhony platí méně než Italové či Švédové, ale víc než Američané. Ukázali jsme, jak velkou roli hrají daně a kde Apple skutečně nastavuje nejvyšší marže.

Když Apple letos v září představil první skládací iPhone Duo a vylepšené modely řady 18 Pro, spustila se tradiční vlna srovnávání. Kolik stojí nové přístroje v různých koutech světa? A vyplatí se Čechům letět pro telefon do zahraničí?

Odpověď není tak jednoduchá, jak se zdá. Zatímco na první pohled vypadá americká cenovka lákavě, skutečná výše marže Applu se v jednotlivých zemích liší mnohem méně, než byste čekali. Klíčem k pochopení je daň z přidané hodnoty – a ta dokáže zdánlivě levný trh proměnit v drahý, nebo naopak.

Co odhalí pohled na koncové ceny

Když si zákazník v Praze nebo Miláně otevře eshop Applu, vidí finální částku včetně DPH. V Evropě i Asii je to ze zákona povinné. Naproti tomu v USA a Kanadě web uvádí cenu bez daně – tu si prodejce připočítá až u pokladny podle místní sazby.

Pro srovnání jsme u amerických a kanadských cen použili typickou průměrnou daň (USA 7,5 %, Kanada 12 %). Všechny zahraniční měny jsme přepočetli kurzem České národní banky z 11. září 2026.

Výsledek? Česko se u modelů iPhone 18 Pro a Pro Max umístilo na 11. místě z dvaceti dvou sledovaných trhů. U ohebného iPhonu Duo jsme klesli o příčku níž, na dvanáctou pozici. Nejdražší telefony prodává Apple tradičně v Mexiku, Itálii a Indii – tam se koncová částka vyšplhá až o pět až devatenáct procent nad českou úroveň.

Naopak nejlevnější zůstávají Spojené státy, kde za iPhone 18 Pro (256 GB) zaplatíte přepočteno 26 973 korun – tedy o 8 017 korun méně než v Česku. Hongkong a Spojené arabské emiráty následují těsně za nimi díky nulové nebo minimální dani.

Jak vypadá pravda bez daní

Teprve když z cen odečteme všechny daně, ukáže se skutečná cenová politika Applu. V České republice tvoří DPH 21 procent z koncové částky, v Německu 19 procent, ve Švédsku dokonce čtvrtinu. Po očištění o tyto položky zjistíme, kolik si kalifornský gigant účtuje za samotný hardware.

A tady přichází překvapení: Česko se v žebříčku čistých cen posunulo výš. U iPhonu 18 Pro jsme na devátém místě, u modelu Pro Max dokonce na dvanáctém – což znamená, že Apple u nás nenastavuje základní marži nijak drasticky nad evropský průměr. U iPhonu Duo jsme dokonce až na osmnácté pozici, tedy hluboko pod středem tabulky.

Nejvyšší čistou cenu si Apple účtuje v Mexiku a Indii, kde je základ (bez daně) o deset až dvaadvacet procent vyšší než v Česku. Naopak v USA, Kanadě a Japonsku jsou čisté ceny nejnižší – tam se firma drží své domovské strategie a telefony prodává s nejmenší přirážkou.

Pro ilustraci: iPhone 18 Pro Max stojí v Mexiku bez daně 34 013 korun, zatímco v USA jen 27 184 korun. Rozdíl 6 829 korun tak není způsoben daní, ale čistě firemní politikou Applu.

Vyplatí se letět do New Yorku?

Teoreticky ano – pokud najdete levnou letenku a ubytování. Prakticky ale musíte počítat s řadou komplikací. Americké iPhony nemají fyzický slot na SIM kartu, fungují výhradně s eSIM. Záruka platí jen jeden rok místo dvou let v Evropě. A pokud telefon dovezete legálně, musíte ho proclít a zaplatit české DPH.

Navíc americké modely podporují jiné frekvence 5G sítí než evropské varianty, takže v Česku nemusíte dosáhnout plné rychlosti mobilního internetu. Pro běžného uživatele proto zůstává nákup v tuzemsku rozumnější volbou.

Letos Apple poprvé uvedl skládací iPhone Duo s ohebným displejem a cenovkou od 54 990 korun. Modely 18 Pro a Pro Max zase přinesly fotoaparát s proměnlivou clonou a nový dvounanometrový čip A20 Pro. I proto jsou koncové částky vyšší než loni – a srovnání s ostatními trhy nabývá na významu.

Nejnovější články

Digitální monstrum může zničit svět: Tvůrci AI nečekaně prosí o záchrannou brzdu

Digitální monstrum může zničit svět: Tvůrci AI nečekaně prosí o záchrannou brzdu

Svět se řítí do éry superinteligence, ale její vlastní tvůrci nyní šokují veřejnost. Zatímco tajné zprávy odhalují pokusy o zneužití umělé inteligence k vývoji biologických zbraní a autonomních rojů dronů, v zákulisí se schyluje k tiché katastrofě. Jeden jediný technologický kolos totiž dokáže spotřebovat více energie než celé padesátitisícové město. Proč největší mozky Silicon Valley najednou volají po okamžité regulaci?