Nové platební terminály okrádají nepozorné zákazníky o stovky Kč. Pozor si dejte hlavně v restauracích

Přiložit kartu k terminálu a za vteřinu máte zaplaceno. Jenže právě tahle rychlost a pohodlí se může stát pastí, která vás připraví o peníze, jež jste utrácet vůbec neplánovali. Nová generace platebních terminálů totiž automaticky nabízí spropitné – a ne vždy je snadné ho odmítnout.

Spropitné v procentech: rychlá matematika, drahá chyba

Hlavní problém spočívá v tom, že terminály nabízejí dýško jako procentuální částku z celkové platby, nikoliv jako klasické zaokrouhlení na stokorunu. Zatímco v Česku jsme zvyklí nechat pár desítek navíc, zahraniční firmy k nám přinášejí systém s rozsahem od 5 % až do 25 %.

Když platíte večeři za 860 korun a vyberete standardních 10 %, zaplatíte navíc 86 korun. Jenže ve spěchu snadno kliknete o políčko vedle – a místo deseti procent odešle terminál z vaší karty rovnou 172 korun. Rozdíl téměř sto korun za jediné nechtěné kliknutí.

Ještě horší je situace, kdy si ani nestačíte spočítat, kolik vlastně platíte navíc. „Je to nehorázná drzost“, stěžují si zákazníci, kteří se v nabídce terminálů nestihnou zorientovat a pod tlakem obsluhy nebo fronty za sebou zaplatí víc, než chtěli.

Tlačítko „bez spropitného

Možnost odmítnout dýško sice existuje, ale najít ji na obrazovce terminálu bývá úkol sám o sobě. Tlačítko „bez spropitného

Ještě nepříjemnější je moment, kdy si terminál vezme do ruky obsluha. Zatímco při platbě v hotovosti se málokterý číšník sám od sebe zeptá, zda chcete nechat dýško, u elektronických plateb je tahle otázka mnohem běžnější. A odmítnout přímo do očí? To už mnozí zákazníci vnímají jako trapas.

Tip-flation: nárůst digitálního spropitného ze zahraničí

Fenoménu, kdy se po vás žádá dýško čím dál častěji a na čím dál více místech, se v zahraničí říká tip-flation – nárůst spropitného. Zabýval se jím průzkum společnosti Capterra z roku 2023, který vyzpovídal 780 amerických spotřebitelů.

Výsledky? Více než polovina zákazníků se při placení cítila zmanipulována nebo dokonce podvedena kvůli nutkání zanechat u pokladny něco navíc. Celých 70 % dotázaných mělo pocit, že se po nich dýško vyžaduje až příliš často.

A kde všude se s žádostí o spropitné setkali? 82 % lidí vidělo obrazovky s dýškem ve fastfoodech, kde si zákazník sám objedná, donese jídlo i vyhodí odpadky. 51 % respondentů narazilo na takovou žádost dokonce na samoobslužné pokladně – a necelá třetina tam dýško opravdu zanechala.

Zhruba 10 % dotázaných mělo podobnou zkušenost také v obchodech s potravinami nebo na benzinových pumpách – tedy na místech, kde by ohodnocení služby finančním darem nečekal prakticky nikdo.

Kde má spropitné smysl a kde už ne

Spropitné vnímáme jako gesto dobré vůle, které má v gastronomii svůj smysl. Zákazník jím vyjadřuje spokojenost se službou a zanechává ho obsluze jako poděkování.

Právě s rozmachem elektronických plateb ale spotřebitelé narážejí na žádost o dýška i tam, kde dříve tradicí nebývala a z logiky věci ani nemají opodstatnění. Standardní jsou už například dýška pro rozvozové služby, která zanecháváme ještě předtím, než víme, zda budeme se službou vůbec spokojení.

V Česku je spropitné právně zcela dobrovolné a zákazník má vždy právo požadovat po obsluze storno nebo nastavení nulového spropitného. Jenže v praxi to málokdo udělá – a právě na tom moderní terminály staví.